Free Essay

Kupla Khany

In: Other Topics

Submitted By kuplakhany
Words 1172
Pages 5
01) Středověká Anglie (do roku 1485)
Původní obyvatelstvo ostrovů – Keltové.
Rok 55 BC - první vpád Římanů do Velké Británie pod Juliem Césarem.
Pozůstatky po Římanech dodnes, např. lázně v Bath
Vláda Římanů trvala do roku 410, poté Británii opustili, v 5. století začaly ostrov osídlovat germánské kmeny - Jutové, Sasové a Anglové (Norfolk, Suffolk, Midlands…).
Během 6. st. osídlování pokračovalo.
Kolem roku 600 – příchod křesťanství, první arcibiskup Augustine of Canterbury – zakladatel církve v Anglii, od té doby jsou vládci křtěni.
Během 7. a 8. století: vláda 7 království, Northumbria, Mercia, Kent, Essex, Sussex, Wessex atd.
Na konci 9. st. se království sjednocují, kvůli nájezdům Vikingů. Nájezd Vikingů dočasně zastaven Alexandrem Velikým (z Wessexu).
Anglické království existovalo oficiálně jako suverénní stát od roku 927wiki do 1707.
1707–1801 – Spojené Království Velké Británie
1801–1922 – Spojené Království Velké Británie a Irska
1922 – Spojené Království Velké Británie a Severního Irska
V 10. a 11. st. britské ostrovy přímo ovládány Vikinskými kmeny. Např. Cnut the Great anglickým králem 1016 –1035.
1066 – Edward the Confessor (Vyznavač) zemřel bez potomka, jako následovníka trůnu doporučil vzdáleného příbuzného, normanského vévodu Williama (Dobyvatele, králem 1066 - 1087), známé vylodění a the Battle of Hastings, William následně korunován anglickým králem, navázal na normanskou správu, rozděloval půdu a tituly svým novým šlechticům z Normandie, pokud někdo z Anglosasů zemřel bez potomka, Vilém si nárokoval území pro sebe a následně ho rozdělil mezi spřátelené šlechtice.
Doomsday Book – kniha posledního soudu, William ji nechal vyhotovit, stala se východiskem pro správu a výběr daní. Přehled, kdo vlastnil kolik půdy a dobytka.
12. století - nástup Plantaženecké dynastie na trůn, Plantagenet – Jindřich II. (Henry II 1154 – 1189) si vzal dceru francouzského krále Eleonoru Akvitánskou (Eleanor of Aquitaine), získal celou západní polovinu Francie - tzv. Angevin Empire. Arcibiskup canterburský, Thomas Becket – zavražděn 1170, konflikt s Jindřichem II., prohlášen za svatého, významné teologické a filozofické spisy.
Richard I. (neboli lví srdce - Richard the Lionheart, 1189 - 1199) – klíčový vůdce a válečník během 3. křížové výpravy do Palestiny (proti Saladinovi) za udržení svatých míst před Araby.
Další v řadě vládl Jan Bezzemek (John Lackland, 1199 – 1216), nebyl příliš silným panovníkem, 1214 poražen Kapetovcem Filipem II., ztratil državy v Normandii, což oslabilo jeho pozici doma a narostla moc Kapetovců, 1215 - donucen podepsat Magnu Charta – listinu práv a svobod, považovanou za počátek anglického ústavního vývoje – např. právo odvolat se proti nezákonnému věznění, svobodná volba biskupů, vznik královské rady 1265, formulují se dvě komory, základ anglického práva až do dnešní doby.
Edward I. 1272 - 1307 – podařilo se mu podrobit si Wales, a na krátkou dobu i Skotsko. Bojoval s povstáním Williama Wallace.
Edward III. – zač. 100leté války, mezi Francií a Anglií (1328 – 1453), ve Francii vymřela větev Kapetovců, Edward III. si dělal nároky na francouzský trůn, chtěl bohatá flanderská města, kde se vyráběla sukna.
3 etapy stoleté války:
1. Fáze: vítězili Angličané, významná bitva u Kresčaku
2. Fáze: 1360 - Francouzi získali dobyté území zpět
3. Fáze: Angličané získali sever z Francie, dokonce dobyli Paříž, objevila se Johanka z Arku
Poslední bitva stoleté války u Castillon 1453, Angličané definitivně prohráli.
Následovala de facto občanská válka - Válka růží (1455 – 1485), spor dvou mocných rodů: House of York – bílá růže, House of Lancaster – červená. Výsledek: vítězství Lancasterů a nástup Tudorovců na trůn.
Významnou postavou – panovník Richard III., poslední král z rodu Yorků a zároveň poslední Plantagenec, konec středověku v Anglii, kraloval jen dva roky, Shakespearova hra Richard III. Richard III. zemřel v Battle of Bosworth Field, kde byl poražen Jindřichem VII. (ten vládl 1485 – 1509) prvním králem a zakladatelem House of Tudor a zároveň posledním králem, který anglický trůn vybojoval v bitvě. Byl silná osobnost, přinesl stabilitu po Válce růží, hospodářský rozkvět a rozvoj manufaktur.

02) Tudorovská Anglie (1485-1603)
Po Jindřichovi VII. vládl jeho syn, druhý Tudorovec, Jindřich VIII. (vláda 1509 – 1547), se svou první manželkou nemohl mít mužského potomka. Měl celkem 6 manželek, jeho spory s římskokatolickou církví vedly k založení Church of England, Jindřich VIII. se sám prohlásil hlavou církve, dvě své manželky nechal popravit, 1541 - Jindřich korunován také irským králem, Irsko ale oficiálně připojeno k Británii až v roce 1801 (Act of Union 1800).
Alžběta I. (1558 – 1603) jedna z nejznámějších královen, dcera Jindřicha VIII., byla pátý a poslední monarcha z rodu Tudorovců, podporovala protestanty, francouzské igenoty a nizozemské gézy, pirát Francis Drake, dochází k zakládání prvních osad v Americe, pojmenování Virginie, královna se nikdy nevdala i když se to od ní očekávalo, od 1588 Británie na úkor Španělska získala převahu na moři. Za její vlády tzv. golden age - vrchol anglické renesance, dramatici William Shakespeare, Christopher Marlowe atd.

03) Stuartovská Anglie (Velká Británie) (1603-1714)
Alžběta zemřela bezdětná, na trůn nastoupil syn Marie Stuartovny, Jakub I. (James I 1567 – 1625), za jeho vlády golden age pokračovala. Jakub měl problémy svolávat parlament, v roce 1622 ho rozpustil. Jeho následovník byl Karel I. (1625 – popraven 1649), za jeho vlády spor mezi parlamentaristy a royalisty vyústil v občanskou válku (1642 – 1651). Válka skončila popravou krále Karla I. a vyhnáním jeho syna Karla II. do exilu. Anglie se z království změnila na Commonwealth a později Protektorát pod vládou Lorda Protektora Olivera Cromwella. Oliver Cromwell vládl až do své smrti 1658 a po krátké vládě jeho syna, došlo k obnovení vlády parlamentu, což nefungovalo, a proto byl povolán zpět dříve vyhnaný Karel II. Británie se vrátila zpět k monarchii, ale už zůstala značná podřízenost monarchy vůči parlamentu. 1669 - Habeas Corpus Act, potvrzení práv z Magny Charty, omezení pravomocí monarchy. Zároveň pokračovala kolonizace severní Ameriky. 1620 – Mayflower, po Jakubovi pojmenovány Jamestown, James river atd.
Důležitá bitva: the Battle of Preston - 1648
Formují se dva hlavní politické proudy Toryové (konzervativci, monarchisti) a Whigové (liberálové)
Nástupcem Karla II. byl jeho bratr Jakub II. (vládl 1685 – 1688, poslední katolík na anglickém trůně, viděn jako příliš absolutistický, pro-francouzský a pro-katolický, anglická šlechta ho svrhla a povolala Williama III. Oranžského - Revolution of 1688 (William III. vládl 1689 – 1702), byl to původně nizozemský místodržící, vylodil se a ovládl Anglii, Jakub II. utekl do Francie. Parlament získal ještě více práv. Udržovat vojsko mohl král jen se souhlasem parlamentu. Vázání na Nizozemí. 1701 – dekret o nástupnictví (Act of Settlement 1701), stanovil, že pokud by Oranžská větev vymřela, nastoupí na anglický trůn příbuzná, také protestantská hannoverská dynastie.
Po Williamovi III (Oranžském) opravdu vymřel „House of Orange“ a nastoupila sestra jeho manželky, královna Anna (vláda 1702 – 1714), dcera vyhnaného Jakuba II. a poslední Stuartovna. Za její vlády Acts of Union 1707 - Anglie a Skotsko bylo sjednoceno, vzniklo Spojené království Velké Británie (Kingdom of Great Britain, 1707 – 1801). Byla tedy poslední královnou rozdělené Anglie a Skotska. Irsko připojeno v roce 1801, nezávislost získalo až v roce 1922. Zemřela také bez žijícího potomka, proto byl anglický trůn předán jejímu bratranci Jiřímu I. – vlády se ujímá House of Hanover.

04) Hannoverská Británie (1714-1832)
Hannoverská větev se dostala k moci „náhodou“. Jiří I. byl kurfiřtem hannoverským. Anglickým králem v letech 1714 – 1727. Mluvil hlavně německy a francouzsky, anglicky až později - což parlamentu vyhovovalo. Rostla moc ministra Sira Roberta Walpole, díky svému vlivu je de facto považován za prvního britského „prime ministera“ v historii.

Similar Documents