Free Essay

Veganství Jako TržNí Segment

In: Other Topics

Submitted By shindygirl
Words 16979
Pages 68
Vysoká škola ekonomická v Praze
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Trh potravin pro specifický tržní segment
(bakalářská práce)

Autor: Klára Leflerová
Vedoucí práce: Ing. Alena Filipová, Ph.D.

Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování
Ráda bych v první řadě poděkovala mé vedoucí práce, paní Ing. Aleně Filipové, Ph.D., za její trpělivost, konzultace, podporu a ochotu, a pak také svým přátelům a všem dotazovaným za veškerou jejich pomoc a podporu.

Anotace
Tato práce se primárně zabývá vymezením veganů, jakožto cílové skupiny určitých podnikatelů. Nejprve je popsána tržní segmentace z obecného hlediska, dále je pak práce zaměřena na popis veganů jak z psychologického, tak i demografického hlediska.
Jsou zde podrobně popsány postoje veganů, rozšířené o popis důvodů a skutečností, jež k nim vedou. Dále je zde provedena analýza trhu v České republice a popsána nabídka a poptávka zboží i služeb, jež jsou vhodné pro vegany.
Klíčová slova:
Tržní segmentace, veganství, vegan, trh, nabídka, poptávka

Annotation
This bachelor thesis is primarily concerned with the definition of vegans in terms of a target group for certain entrepreneurs. First of all, there is a market segmentation described in general terms. This thesis is then focused on the description of vegans from both psychological and demographic points of view. Furthermore, there are also described the attitudes of vegans in detail extended to describe the reasons and the facts which lead to these attitudes. I have also carried out an analysis of the market in the
Czech Republic and described the supply and the demand of goods and services that are suitable for vegans.
Keywords:
Market segmentation, veganism, vegan, market, supply, demand

Obsah:
Úvod .................................................................................................................................. 1
1.

Vymezení pojmu tržní segmentace ............................................................................. 2
1.1
1.2

Výhody a nevýhody tržní segmentace .................................................................. 4

1.3
2.

Kritéria tržní segmentace ...................................................................................... 2
Tržní segmentace v online marketingu ................................................................. 5

Veganství ................................................................................................................... 7
2.1

Historie a současnost ............................................................................................ 7

2.2

Strava a zdraví ...................................................................................................... 9

2.3

Postoje veganů .................................................................................................... 12

2.3.1 Pozitivní postoje ........................................................................................... 13
2.3.2 Negativní postoje ......................................................................................... 16
2.4
3.

Důvody přechodu na veganství ........................................................................... 20

Veganství jako tržní segment.................................................................................... 23
3.1
3.2

4.

Vymezení veganů z demografického hlediska .................................................... 23
Potřeby a poptávka tržního segmentu veganů ..................................................... 26

Nabídka veganských produktů ................................................................................. 28
4.1

Nabídka veganských produktů na českém trhu ................................................... 28

4.2

Čistě rostlinné alternativy živočišných produktů ................................................ 31

5.

Restaurace / bistra / fast foody.................................................................................. 33

6.

Identifikace tržní mezery ......................................................................................... 35
6.1

Poptávka a nabídka ............................................................................................ 35

6.2

Možnosti podnikání ........................................................................................... 36

Závěr ............................................................................................................................... 38
Zdroje: ............................................................................................................................. 39
Přílohy ............................................................................................................................. 46

Úvod
Veganství je životní styl, který je nedílně spojen s etickým přístupem ke zvířatům, udržitelným rozvojem, životním prostředím a otázkami zdraví. Snahou mnoha veganů je vnést mezi širokou veřejnost informace o tom, že vyvážené stravování bez masa i dalších živočišných produktů poskytuje tělu vše, co potřebuje, a že intenzivní chovy hospodářských zvířat, které jsou často v rozporu s etickým zacházením se zvířaty a rovněž představují příčinu mnoha ekologických problémů, nejsou v dnešní společnosti ani potřebné, ani žádoucí. Nové vědecké studie, které schvalují veganství jako plnohodnotné stravování, soucit se zvířaty a zájem lidí o zdravý životní styl jsou hlavími příčinami a důvody, proč lze v poslední době u veganství sledovat rostoucí trend. S tímto trendem jsou rovněž spojeny i změny na trhu zboží a služeb.
Já, jakožto student vysoké školy ekonomické, jsem se proto rozhodla spojit tento nově se rozvíjející trend s pohledem ekonomie a trhu. Téma jsem si rovněž zvolila, protože jsem sama vegankou a tato tématika mne velmi zajímá. Zároveň proto, že žádná relevantní charakteristika veganů z pohledu tržní segmentace a podnikatelského potenciálu nebyla zatím zveřejněna a mohla by tak pomoci některým, kteří by své podnikání chtěli mířit právě tímto směrem.
Hlavním cílem této práce je vymezit vegany jako nově se utvářející specifický tržní segment a vyhodnotit možnosti podnikání v oblasti prodeje potravin pro tento segment. Nejdříve vymezím základní pojmy z oblasti segmentace trhu, poté bude čtenář seznámen s životním stylem veganství, postoji a důvody pro veganství. Dále budu tento specifický segment identifikovat z tržního a demografického hlediska. Toto spojení společně z obecnou charakteristikou následně poslouží jako nástroj pro zaměření marketingové komunikace se segmentem veganů. Následně je taktéž nezbytné analyzovat nabídku a poptávku potravin i služeb na českém trhu. Výsledkem analýzy bude identifikace případné mezery na sledovaném trhu, která představuje potenciál pro podnikání. 1

1. Vymezení pojmu tržní segmentace
Cílem teoretické části mé bakalářské práce bude vymezit pojem tržní segmentace z teoretického hlediska. Představit důležitost vymezení cílových skupin v dnešním konkurenčním prostředí, popsat kritéria, jež jsou pro segmentaci trhu důležitá a zaměřit se při tom především na ta, která jsou dobrým nástrojem pro vymezení specifické cílové skupiny (v případě této bakalářské práce jde o vegany). V této kapitole dále uvedu výhody a nevýhody tržní segmentace. Tyto teoretické poznatky budu dále prakticky aplikovat v druhé části mé bakalářské práce.
Jedním z nejdůležitějších kroků, který musí každý prodejce produktů či služeb podniknout, je tzv. segmentace trhu neboli vymezení cílové skupiny. Cílová skupina se v literatuře označuje jako určitá homogenní skupina zákazníků, kteří se projevují velmi podobnými potřebami, charakteristikami a konečně i spotřebním chováním. Cílové skupiny navzájem mezi sebou naopak vykazují co největší odlišnost neboli heterogenitu.
(Bártová, Bárta, Koudelka, 2004)
Pro odhalení nejvhodnějších tržních segmentů lze postupovat intuitivně, na základě zkušeností nebo analyticky. (Bártová, Bárta, Koudelka, 2004) Pokud již na začátku prodejce dovede správně identifikovat skupinu svých zákazníků, bude následně schopen své podnikání lépe přizpůsobit jejich potřebám. Jiné potřeby bude mít např. patnáctiletý teenager, manažer ve středním věku či šedesátiletá žena. Je tedy vždy dobré znát svou cílovou skupinu a umět jí přizpůsobit produkt, službu i marketingovou komunikaci. (H1, 2014) Díky tržní segmentaci bude následně prodejce schopen dosáhnout např. vyšších zisků, spokojenosti zákazníků nebo většího podílu na trhu.

1.1 Kritéria tržní segmentace
Jak poznat svého zákazníka? Obecně platí, že čím užší segment si organizace vybere, tím snáze bude schopna svého zákazníka identifikovat a uspokojit tak jeho potřeby. Každá organizace může svá kritéria zvolit individuálně a podle svého nejlepšího přesvědčení. Obecně se však nejčastěji pro vymezení určitého trhu používají tradičně kritéria demografická, etnografická, fyziografická a geografická. Netradičně sem lze zařadit i psychografická kritéria jako sociální třída, životní styl či osobnost. Mezi demografická kritéria patří např. pohlaví, věk, velikost a životní cyklus rodiny. Příjem, povolání a vzdělání lze též označit jako sociálně ekonomická kritéria. Etnografická kritéria následně

2

představují národnost, rasu, náboženství, etnické skupiny a subkultury. Mezi fyziografická kritéria spadají jak kvalitativní (zdravotní stav, kvalita vlasů, zubů apod.), tak kvantitativní charakteristiky (výška, váha, tvar obličeje, obvod pasu apod.).
Geografická kritéria se pak soustřeďují hlavně na segmentaci spotřebitelů dle oblasti, kde žijí jako např. světová oblast, stát, region, město, velikost města, hustota osídlení, ale i podnebí. (Bártová, Bárta, Koudelka, 2004)
Vzhledem k tématu bakalářské práce bych ráda podrobněji rozepsala i netradiční kritéria psychografické segmentace, a to především životní styl a osobnost. Z výzkumů životního stylu různých agentur, mi přišla nejvíc blízká mému tématu segmentace GfK
Praha, která se zaměřila hlavně na aktivity, cíle, vztahy ke změnám, seberealizaci a typologii nakupujících. (Bártová, Bárta, Koudelka, 2004) Kritérium osobnost je dále v marketingu chápáno jako rysy jedince a jeho stálé reakce na okolí. Samotné toto kritérium však pro segmentaci trhu většinou nestačí a je nutno jej kombinovat s kritérii jinými.
Dalšími významnými kritérii při segmentaci trhu jsou kritéria typu „proč“ založená na důvodech, kde analytik hodnotí co spotřebitel od výrobku či služby očekává, jak je vnímá, k jakým příležitostem je využívá a které (a zejména z jakých důvodů) preferuje. Kritéria typu „jak“ jsou založena na míře užívání a spotřebním chování. Spadá sem např. mapování spotřebitelů, jak často spotřebitel produkt či službu užívá, jeho věrnost a znalost produktů / služeb / značek. V poslední řadě sem lze zařadit stupeň přijímání nových výrobků.
Dalšími skupinami kritérií jsou následně: kritéria tržních projevů, dělící se na příčinná, kam spadají např. očekávaná hodnota, příležitosti postoje nebo preference; a kritéria užití, pod které lze zařadit např. věrnost nebo způsob a míru užití. Poslední skupinou kritérií jsou měřítka reakcí na marketingové nástroje, kam patří proměnné mediálních reakcí, reakce na ceny, reakce na nástroje podpory prodeje nebo proměnné nakupování. (Bártová, Bárta, Koudelka, 2004)

3

1.2 Výhody a nevýhody tržní segmentace
Stejně jako vše kolem nás, i tržní segmentace s sebou nese určité výhody a nevýhody.
Jak však ukazuje marketingová praxe, výhody jednoznačně převažují a mezi nejčastěji zmiňované patří:
1. uspokojení potřeb zákazníka
2. efektivnější stimulace prodeje a distribuce výrobku
3. přizpůsobení výrobku zákazníkovi
4. získání konkurenční výhody
Pokud organizace provede segmentaci trhu, získá tím možnost své zákazníky lépe poznat, zjistit jejich potřeby, přání či požadavky a sledovat tak mnohem hlouběji odezvu daného trhu. (H1, 2014) Na základě toho je organizace později schopna lépe a efektivněji využít své peníze, čas i úsilí, vybrat vhodné prodejny, uzpůsobit komunikaci se zákazníky, pružněji reagovat na změny v poptávce a zároveň i získat cenné informace pro vývoj a inovaci svých výrobků či služeb. Tím dosahuje konkurenční výhody, spokojenosti zákazníků a kladného word of mouth. Segmentace rovněž umožňuje výrobky či služby upravit přímo pro daný segment a tím získat převahu na konkrétním trhu, nebo založit místo pro nový trh, na kterém nemusí být tak silná konkurence. Zároveň lze počítat s tím, že zákazník bude ochoten zaplatit více za výrobky či služby, jež jsou do vyšší míry přizpůsobeny jeho potřebám. V neposlední řadě může segmentace pomoci i při expanzi organizace, když ví, kde se daná cílová skupina vyskytuje a jak na ní zacílit. (Bhasin,
2013)
Vedle výhod však nelze nezmínit i omezení, která s sebou tržní segmentace nese.
V první řadě jsou to náklady spojené s odhalováním cílových tržních segmentů, kdy je potřeba zpracovat velké množství dat, která jsou již k dispozici, dále provést všechny potřebné výzkumy. Zároveň není snadné určit, jaká kritéria vymezit, jak hlubokou segmentaci provést, kde nalézt cílové skupiny, které segmenty jsou pro danou organizaci životaschopné, tzn. zda nejsou příliš malé či nestabilní a lze je účelně oslovit. Nevýhody rovněž spočívají v následné závislosti na určitém segmentu. (Kislingerová, 2007)

4

1.3 Tržní segmentace v online marketingu
Tržní segmentace v poslední době získává další tvář a zcela esenciální význam v nově vznikajícím trendu internetové propagace. Webová rozhraní i sociální sítě nabízejí při vytváření reklamních sestav široký výběr tržních segmentů i cílení. Inzerent může svou reklamou mířit přímo na svůj tržní segment. Nejvýznamnějšími online reklamovými programy v České republice jsou Google AdWords a český Sklik od společnosti Seznam.
Důležitou roli ve světě online marketingu hraje rovněž sociální síť Facebook.
Google Adwords je produkt Googlu, který umožňuje nasazovat jak grafické, tak textové reklamy a videoreklamy (např. na kanálu Youtube, ale i jinde). Za reklamy se platí systémem PPC (pay-per-click), což v praxi znamená, že inzerent platí za reklamu ve chvíli, kdy na ní někdo klikl, resp. CPV, u videa, které uživatel zhlédl. Reklamy, které si inzerent nastaví, se buď zobrazují ve vyhledávací, nebo obsahové síti. Pokud reklama běží ve vyhledávací síti, pak je přímo zaměřená na lidi, kteří daný produkt hledají. Když například inzerent vlastní e-shop s pračkami, pak se jeho reklama ve vyhledávacím portálu Google zobrazí pouze lidem, kteří na internetu hledají pračky. Tento proces ve vyhledávací síti funguje na systému tzv. klíčových slov, kde inzerent zadá slova, na která chce, aby se jeho reklama zobrazovala. Dalším způsobem inzerování je tzv. retargeting, rovněž nazýván remarketing, což je funkce, která slouží k opětovnému oslovení uživatelů, na základě „cookies“ a definovaných pravidel např.


„navštívili stránky s nabídkou produktů či služeb, ale neuskutečnili žádný nákup nebo nákup nedokončili.



Zakoupili nějaký produkt či službu a vy jim následně chcete nabízet k těmto produktům příslušenství nebo jiné poprodejní/doplňkové služby (například hry k zakoupené herní konzoli)



Pravděpodobně budou nákup opakovat (například majitelé domácích mazlíčků, kteří jim pravidelně kupují krmivo nebo uživatelé kontaktních čoček).



Navštívili Váš informační web a nyní jim chcete nabídnout produkt či službu.



Použili časově omezenou bezplatnou verzi Vašeho produktu/služby a Vy jim chcete nabídnout plnou, placenou verzi.“ (Sklik, 2015)
Adwords i Sklik mají mechanismus této funkce naprosto totožný.
V systému Adwords lze rovněž nastavit reklamy v tzv. obsahové síti. „Reklamy se

mohou automaticky přiřazovat k webovým stránkám a dalším umístěním, například aplikacím pro mobilní telefony, pokud klíčová slova souvisejí s jejich obsahem – kontextové

5

cílení. Inzerent se může také rozhodnout pro cílení na konkrétní weby - placements, stránky s určitou tématikou, demografické skupiny - témata nebo zájmy uživatelů webu. Pomocí cílení na umístění může své reklamní sdělení umístit na weby, které pokládá za nejbližší svému podnikání. Pokud přidá zvolená umístění, může reklamy zobrazovat na konkrétních webových stránkách, v online videích, hrách, zdrojích RSS, na mobilních webech a v mobilních aplikacích podle svého výběru. Může dokonce zablokovat zobrazování reklam na webech, o kterých si myslí, že nejsou relevantní. Dále si může zvolit segmenty publika podle zájmů. Chce-li oslovit konkrétní segmenty publika připravené k nákupu konkrétního produktu nebo služby, zvolí si segmenty publika s pravděpodobným zájmem o koupi.“
(AdWords nápověda, 2015) Sklik má tuto funkci prozatím omezenější, nicméně se neustále přibližuje

googlovskému

AdWords.

V Skliku

navíc

nelze

propagovat

videoreklamy.
Nejpřesnější systém cílení a nejlépe propracovaný mechanismus práce s tržními segmenty má nyní podle mne reklamní rozhraní Facebooku. Při cílení na své zákazníky se inzerent může zaměřit hned na více aspektů jako např. lokalita (od státu až po přesnou adresu), pohlaví, etnikum, věk, zájmy, tzv. facebook likes, tedy co se uživatelům facebooku na dané sociální síti líbí za skupiny, filmy či stránky apod. Dále může mířit na své klienty podle toho, zda jsou rodiči, podle jejich rodinného stavu, zaměstnání, jazyků, které ovládají nebo vzdělávání a další. Pokud má zadavatel reklamy na Facebooku stránku, událost nebo aplikaci, může také cílit reklamu na lidi, kteří jsou již k němu připojeni. Cílit může rovněž na jejich přátele a na lidi, kteří jsou jeho fanouškům podobní
– tzv. Lookalike. Ale nejlepší cílení, které Facebook nabízí je Custom Audience, tedy cílení na uživatele dle e-mailových adres, telefonních čísel nebo návštěvě na webu. Tak je možné zacílit uživatele, kteří již mají o produkt zájem, ale ještě si ho nekoupili. Dále
Facebook nabízí Dynamic Product Ads – dynamické cílení na uživatele podle toho, co sledovali nebo si koupili na webu. V kombinaci s Lookalike je toto cílení aktuálně nejpřesnější v rámci online reklamy. Na Facebooku, stejně jako v Adwords lze propagovat textové, grafické i videoreklamy. Navíc má Facebook Multiproduct Ads, několik obrázků v jednom banneru.

6

2. Veganství
Jak definovat veganství? Abych získala přehled názorů jak veganů a vegetariánů, tak konvenčně se stravujících, sestavila jsem dvě ankety. Obě obsahovaly stejné dvě otázky i stejné odpovědi, jedna byla mířena na konvenčně se stravující a druhá na vegany a vegetariány. Sběr dat jsem prováděla pomocí internetu.
Pro mnohé vegany se pod tímto pojmem skrývají slova jako životní styl, láska, soucit, empatie, snižování utrpení všech živých bytostí anebo správný způsob života.
(Veganství a zdraví, 2015) Nevegani pak většinou tento pojem vnímají jako určitý životní styl nebo druh stravování. (Názor na veganství a zdraví člověka, 2015) Vegan Society, jejímž zakladatelem byl Donald Watson, který vymyslel slovo vegan, veganství definuje takto: „Veganství je způsob života, který se snaží vyloučit, pokud je to možné a proveditelné, všechny formy využívání zvířat a krutosti způsobované zvířatům kvůli potravě, odívání nebo jakémukoli jinému účelu.“ (The Vegan Society, 2015)

2.1 Historie a současnost
Slovo vegan, jak ho dnes známe, vzniklo v listopadu roku 1944, kdy ho poprvé představil Donald Watson, zakladatel The Vegan Society (Veganské Společnosti).
Skutečný počátek veganství lze však sledovat již od roku 1806, kdy vznikala hnutí, jež odpovídala dnešnímu pojetí veganství. Některými z nich byly například, „veganská komunita“ nebo Biblická křesťanská církev. V čele těchto hnutí stál jejich průkopník Dr.
William Lambe. Nejznámnějším veganem z počátku 19. století byl básník Percy Bysshe
Shelley. V roce 1847 vznikla první „veganská“ společnost, tzv. Londýnská Vegetariánská
Společnost (v té době ještě neexistovalo slovo vegan). První veganská kuchařka byla představena v roce 1874 v New Yorku. V roce 1891 se připojil k Londýnské Vegetariánské Společnosti i celosvětově známý Mahátma Gándhí, jehož podpora přinesla společnosti nevídaný rozměr. V počátcích 20. století lze sledovat rozsáhlé diskuze o živočišném mléku a vejcích. Podle Johna Davise dokonce byla naděje na změnu významnějších rozměrů, nicméně prostor pro šíření a řešení této záležitosti byl narušen dvěma světovými válkami, jež se dostaly do popředí zájmu veřejnosti.
Kolébkou dnešního pojetí veganství je podle mne Anglie, kde v roce 1944 vznikla
The Vegan Society. Na ní v roce 1957 navázala Indie s její Indian Vegan Society a v roce
1960 se přidaly USA, kde byla ten rok založena The American Vegan Society, jenž zahrnovala menší skupinu aktivistů, která byla vytvořena již v roce 1948.

7

Mezi roky 1960 a 1990 lze sledovat rozšiřování veganských společností i do dalších zemí světa. Ve 21. století začíná docházet k masivnějšímu šíření veganství a vegetariánství jako ideálního způsobu života. (Davis, 2012)
V průběhu posledních desetiletí lze pozorovat významný vzestup počtu vegetariánů a veganů (Vegetarian times, 2015) i jejich rozšíření do celého světa. Z posledních dostupných dat z roku 2007 a výběru 22 zemí – Indie, Austrálie, USA a dalších 19 evropských států bylo vegetariánství zastoupeno celkem 426,1 milióny lidmi, což představuje průměrně 5,36 % celkové populace těchto států dohromady.(European
Vegetarian Union, 2007)
Údaje o počtu veganů uvedu z důvodu omezeného množství dostupných statistik pouze pro Spojené státy americké, Velkou Británii a Izrael. Největší zastoupení mají vegani v Izraeli, kde představují 5 % populace. (Globes, 2014) Ve Velké Británii a
Spojených státech zastupuje tento životní styl celkem 7,7 miliónů lidí (2 %).(Gallup,
2012)(DEFRA, 2007)
V České republice podle výzkumu StemMark Agency žije zhruba 153 000 vegetariánů, což představuje zhruba 1,5 %. (European Vegetarian Union, 2007) Podle webové stránky veggland.com (Veggland, 2014), která funguje na principu sebesčítání vegetariánů, veganů a vitariánů, pak v České republice ze 4638 lidí, bylo 2390 vegetariánů, 1861 veganů a 387 vitariánů (to jsou vegané, kteří si navíc své jídlo tepelně neupravují). Jak lze vyčíst z čísel i grafu, tvoří vegani necelou polovinu, největší část tvoří vegetariáni, kteří ale zde zaujímají pouze necelých 52 %. Nejmenší skupinu tvoří vitariáni
Graf č. 1 – Podíl zastoupení jednotlivých druhů vegetariánství

Zdroj: Veggland, 2014

8

2.2 Strava a zdraví
Povědomí o veganské stravě není v České republice dosud velmi rozšířeno. Dokazují to například situace, kdy jsem se v několika restauracích zeptala, zda by mi mohli připravit veganské jídlo a dostávala nabídku vegetariánského jídla, obsahujícího živočišné produkty. Jaký je tedy rozdíl mezi veganstvím, vegetariánstvím a jejich způsoby stravování?
Vegetarián je člověk, který odmítá veškeré potraviny ze zabitých zvířat. Spadá sem hlavně maso a veškeré masné výrobky. Důkladní vegetariáni, odmítají např. i sýry, u kterých je používáno tradiční syřidlo (enzym chymozin), pocházející z žaludku telat
(Stránka pro sýraře, 2014), sádlo nebo želatinu.
Vegani na rozdíl od vegetariánů nevylučují ze svého jídelníčku pouze potraviny spojené se smrtí zvířat, nýbrž netolerují ani jakékoliv držení či zneužívání zvířat za účelem získání potravy a odmítají tedy konzumovat veškeré živočišné produkty. Spadá sem např. mléko, vejce, med a rovněž tak i výrobky z nich. Na první pohled se může zdát, že jedí jen ovoce, zeleninu nebo ořechy. Vegani si však svůj jídelníček mohou sestavit z rozsáhlé řady potravin - od dortů, sušenek a pečiva přes různé pomazánky, rostlinná mléka, alternativy sýrů, smetan a uzenin až po širokou škálu hlavních jídel a polévek.
Abych zjistila názor lidí na veganství a zdraví, sestavila jsem dvě ankety. Obě obsahovaly stejné dvě otázky i stejné odpovědi, jedna byla mířena na konvenčně se stravující a druhá na vegany a vegetariány. Sběr dat jsem prováděla pomocí internetu.
V mé anketě mezi konvenčně se stravujícími respondenty panují převážně dva názory. Přibližně 40 % populace se domnívá, že veganství, stejně jako konvenční strava může být pro člověka zdravé i nezdravé; vždy záleží na tom, jak se daný jedinec stravuje.
Dalších 40 % lidí zastává názor, že veganství člověku spíše škodí, než prospívá. Odpovědi bývajících 20 % respondentů byly rozložené po malém podílu mezi zbývající odpovědi.
(Názor na veganství a zdraví člověka, 2015).
Mezi vegetariány a vegany je situace o něco rozdílnější. Největší část (zhruba
40 %) zastává názor, že veganství je zdravější než konvenční strava, 20 % tvrdí, že veganství je stejně zdravé jako konvenční strava; vždy záleží, co daný člověk konzumuje.
Dalších 20 % prohlašuje, že veganství je zdravé. Zbývajících 20% respondentů zastávalo v malých podílech ostatní názory. (Veganství a zdraví, 2015).
Podobně, jako názory laiků, se různí i názory odborníků. V praxi existuje několik pohledů na veganství a to od názorů, že jde o rizikové stravování (Společnost pro výživu2,

9

2009) až po zdravou volbu s mnoha benefity (Dietitians of Canada, 2014). Podle nejnovějších prohlášení odborných organizací na výživu jsou obavy z nedostatečnosti veganské stravy zbytečné1. Zároveň ale zdůrazňují, že je třeba mít jídelníček vyvážený a vegani i vegetariáni by se proto měli informovat o stanoviscích předních dietologických organizací, aby jejich tělo dostalo komplexní dávku živin, vitamínů a minerálů. Každý vegan by navíc měl doplňovat především vitamín B-12, jenž je pro tělo esenciální a produkují jej bakterie, které se nachází pouze v živočišné potravě.
Další informace o vyvážené veganské stravě lze najít v literatuře i na internetu.
Interpretaci poznatků významných institucí, zaměřených na výživu, podává v českém jazyce např. Vegan Fighter, jenž se zabývá hlavně veganskou stravou pro sportovce, spousty důležitých informací nabízí i web soucitne.cz, csvv.cz a další. Přínosy veganské stravy, opřené o vědecké studie, poskytuje web doktora Michaela Gregera
(nutritionfacts.org), který je dostupný pouze v anglickém jazyce.
Veganskou stravu schvalují například tyto významné organizace: Akademie výživy a dietetiky (Academy of Nutrition and Dietetics, 2014), Kanadští dietologové
(Dietitians of Canada, 2014), Britská státní zdravotnická služba (The British National
Health Service, 2013), Britská nadace pro výživu (The British Nutrition Foundation,
2005), Australská dietetická asociace (The Dietitians Association of Australia, 2015),
Klinika Mayo (The Mayo Clinic, 2012) Americké ministerstvo zemědělství (The United
States Department of Agriculture, 2015) a mnoho dalších.
Abych zmínila názory odborných institucí, které veganství neschvalují, snažila jsem se na internetu najít některé oficiální vyjádření. Našla jsem pouze názory již výše zmíněné
Společnosti pro výživu a dále amerického vládního centra pro lidskou výživu při
Kalifornské univerzitě. Společnost pro výživu uvádí: „Striktní vegetariánství (veganství) odmítá veškeré potraviny živočišného původu (včetně medu). Problematické je dodržení potřebné dávky a kvality bílkovin, železa, zinku, vápníku a vitaminu B12.
Vitamin B12 je přítomen jedině v potravinách živočišného původu, proto by jej měli vegani přijímat formou doplňku. To však často z ideových důvodů odmítají a tím se vystavují riziku vzniku perniciózní anémie. Zajistit dostatek bílkovin je možné, je ale nutno

1

„Zdravá veganská strava dokáže naplnit všechny vaše výživové potřeby v jakékoliv fázi života, včetně období, kdy jste těhotná, kojíte nebo starších dospělých.“ Dietitians of Canada, 2014) vlastní překlad
2

„Společnost pro výživu je nezávislým občanským sdružením odborníků z různých oblastí nutričních věd a zájemců o správnou výživu z řad veřejnosti. Hlavním předmětem činnosti je šíření, propagace a realizace zásad správnévýživy, které odpovídají vědeckým poznatkům.“ (Stanovy Společnosti pro výživu, 2005)

10

mít určité nutriční znalosti. Například bílkovina obilovin spolu s bílkovinou luštěnin poskytuje plnohodnotnou bílkovinu (všechny důležité aminokyseliny) a sójové výrobky by tedy měly být každodenní součástí veganského jídelníčku. Na druhé straně může být v nadbytečně vysokém množství zastoupena vláknina (nad 60 g, což je dvojnásobek DDD) a tím klesat vstřebávání minerálních látek (vápník, zinek, železo).Veganství je nevhodné pro výživu dětí, těhotných a kojících žen. Kromě výše zmíněných deficitů může způsobovat pocity diskomfortu spojené s nadýmáním.“
Nelze nesouhlasit s důležitostí suplementace vitamínu B12, závažný nedostatek vitaminu B12 může vést k hluboké depresi, anémii, paranoie, bludům, ztrátě paměti, inkontinence, ztrátě chuti a vůně. (Harvard health publications, 2013) Vegani, kteří tento vitamín odmmítají suplementovat, se tak vystavují vysokému riziku a také si to uvědomují; ze 127 dotázaných, 100 uvedlo, že vitamín B-12 suplementuje. Otázka byla vznesena v internetové diskuzi.Nadbytečné množství vlákniny skutečně vede ke snížení absorbce především vápníku a železa. Vegani si tedy musí hlídat, aby nepřekročili doporučené denní množství přijímané vlákniny, nevegani by si ale na druhou stranu měli hlídat, aby přijímali dostatek vlákniny, neboť vláknina je obsažena pouze v rostlinách.
Dále zmiňují, že veganství je nevhodné pro děti, těhotné a kojící ženy, ale už nezmiňují důvody, proč je to nevhodné, ani neodkazují na relevantní studie. Kritička veganství
Lindsay Allenová uvádí: „Počáteční výzkum výživy dětí v rozvojových zemích ukázal, že mnoho dětí trpí vývojovými poruchami kvůli nedostatku stopových prvků ve stravě. Ty se do těla dostávají nejlépe ve stravě živočišného původu, jako je maso a mléko. Pokud děti tyto potraviny nejedí, pak trpí právě nedostatkem stopových prvků.“ (BBC, 2005)
Výzkum byl prováděn v rozvojových zemích, kde lidé trpí nedostatkem kvalitní potravy rovněž kvůli chudobě, mnohem přínosnější by podle mého názoru byl výzkum na veganských dětech ve vyspělých zemích. Zda by i děti ve vyspělých zemích trpěly nedostatkem stopových prvků, nedokáži říct. Podle The guardian (2005) vycházela
Lindsay Allen ze studie na dětech v Keni, kde každý ví, že vládne velká chudoba.
Podle Vojtěch Heinera „Veganská strava neposkytuje zejména dostatečné množství esenciálních aminokyselin, které jsou základními stavebními prvky bílkovin, což může významně negativně ovlivnit růst a vývoj dítěte.“
Veganská strava dokáže pokrýt veškeré aminokyselinové spektrum. (Pánek a spol,
2002)

11

Dále dodává: „U veganské diety se mohou projevit i deficity vápníku, železa a řady stopových prvků.“ Jediná studie, kterou jsem našla a která by srovnávala vegany (nikoliv vegetariány) s konvenčně se stravujícími, byla prováděna pouze na 12 ženách, což je na studii nedostatečné. Tato studie však tvrdila, že stopových prvků mají vegani dostatek.
(Laboratory of Food and Nutritional Sciences, 2011)
Závěrem bych otázku zdraví zhodnotila tak, že stejně jako konvenční strava, i veganská strava mohou být zdravé i nezdravé, záleží na tom, jak se daný jedinec konkrétně stravuje.

2.3 Postoje veganů
V této kapitole popíši významnou součást životního stylu veganů, a to sice jejich postoje, neboť velmi úzce souvisí s jejich poptávkou a tržním chováním. Jsou rovněž dobrým vodítkem pro propagaci či tvorbu nových výrobků atd. (Bárta, 1991)
Ve svém výkladu se zaměřím jak na kladné, tak i záporné postoje ke skutečnostem, organizacím a produkci, jež hrají v dnešním světě důležitou roli. Průzkum postojů veganů provedu pomocí internetové diskuze a dotazníkového šetření, které jsou zaměřeny pouze na vegany. Pomocí internetové diskuze zjistím výčet pozitivních a negativních postojů, které vegani zaujímají. V online dotaznících pak zjistím procentuální podíl souhlasu či nesouhlasu s různými postoji a důvody těchto postojů. Zvláště u negativních postojů a kde to je příhodné, jsou důvody postojů popsány pomocí informací 2 , výňatků názorů organizací za práva zvířat nebo z perspektivy welfare zvířat, kterou vegani velmi intenzivně vnímají. Tato data budu čerpat především z internetovýh stránek....
Jak již z definice veganství vyplývá, odmítají vegani, pokud je to možné a proveditelné, všechny formy využívání zvířat a krutosti způsobované zvířatům kvůli potravě, odívání nebo jakémukoli jinému účelu. (The Vegan Society, 2015) Zvířata vnímají jako bytosti, které mají přirozené právo na svobodný život stejně jako lidé. Každý člověk je jedinečný a má vlastní pohledy, postoje a názory, obecně však lze u veganů očekávat následující postoje.

2

Špatné zacházení či zneužívání zvířat jsou základem negativních postojů veganů. Považuji tedy za důležité informovat čtenáře o úloze zvířat v daných činnostech či organizacích, neboť tak lépe pochopí dané postoje.

12

2.3.1 Pozitivní postoje
Pozitivní přístup mají podle mého zjištění vegani především k institucím, které se snaží jakýmkoliv způsobem pomáhat zvířatům, životnímu prostředí a lidem. Kladný postoj zaujímají především k těmto organizacím, produktům a skutečnostem:


Čistě rostlinné potraviny



Ekologické produkty a fairtrade



Produkty, jež nebyly testovány na zvířatech, včetně jejich složek, a které neobsahují živočišné složky



Hromadná doprava



Akce a události spojené s veganským životním stylem



Adopce a záchrana zvířat



Veganské restaurace



Prodejny zdravé výživy



Alternativní medicína



Kvalitní / lokální / bio potraviny
Nyní se pokusím každý ze zmíněných postojů objasnit a vysvětlit jeho příčiny,

neboť velmi ovlivňují spotřební chování veganů.
Čistě rostlinné potraviny jsou veškeré potraviny, jež neobsahují žádné živočišné složky. Vegani je kupují především z eticko-morálního hlediska ke zvířatům. Dalšími důvody mohou být zdraví, duchovno, ekologie a další.
A protože veganům záleží i na ekologii, udržitelném rozvoji a životním prostředí, snaží se kupovat nejen čistě rostlinné, ale i ekologické produkty. Z rostlinných potravin odmítá většina veganů z ekologických důvodů nakupovat např. produkty obsahující palmový olej. (Alternativní medicína a palmový olej, 2015) K čištění a praní používají ekologicky šetrné prostředky. 65 % dotazovaných veganů uvedlo, že se snaží nakupovat výrobky fairtrade. (Spotřební chování veganů, 2015) „Fair trade je spravedlivý obchod.
Lidem ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky dává možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Dostávají spravedlivě zaplaceno, pěstují s ohledem na životní prostředí a jejich děti můžou chodit do školy.“ (fairtrade, 2015)

13

K přepravě na delší vzdálenosti upřednostňují hromadnou dopravu před autem,
90% dotazovaných veganů uvedlo, že na kratší vzdálenosti (1-3 km) raději chodí pěšky, nebo jedou na kole. (Spotřební chování veganů, 2015) Vegani rovněž třídí odpad a snaží se různými způsoby snižovat znečišťování životního prostředí.
Dále podporují produkty, jež nebyly testovány na zvířatech, a to především kvůli eticko-morálnímu zacházení se zvířaty a existenci alternativních metod.
Vegani rovněž podporují akce spojené s jejich životním stylem. Mezi nejznámější akce, pořádané v České republice, patří 14denní VeganFest v Brně, Veggie parade
(pochod za práva zvířat), Vegan Fighter vánoční hody nebo filmový festival Zvířata jsou taky lidi a spousty dalších událostí, jako jsou menší veganské a vegetariánské festivaly, veganské večeře, promítání dokumentů na náměstí Republiky v Praze, ochutnávky, přednášky, pikniky, demonstrace atd.
Akce se liší svou povahou i cílením. Některé akce, jako například promítání, demonstrace nebo filmový festival Zvířata jsou taky lidi, jsou mířené na nevegany a snaží se široké veřejnosti odhalit fakta o živočišné produkci, která nejsou všeobecně zveřejňována. Díky ochutnávkám zdarma se aktivisté snaží poukázat na dobrou chuť veganského jídla a seznámit s ním více lidí. Akce jako Vegan Fest v Brně či jiné akce naplněné přednáškami i muzikou mají za cíl seznamovat širokou veřejnost i vegetariány a vegany s různými tématy, spojenými s veganstvím jako životním stylem. Veganské hody, pikniky a veganské večeře jsou akce, při kterých lidé navaří veganské jídlo a poté ho vzájemně ochutnávají a poznávají. Veggie parade je pak spojení průvodu za práva zvířat, jehož se účastní hlavně vegetariáni a vegani, a jídla s přednáškami po zakončení pochodu, kam může přijít kdokoliv, kdo má zájem se o tomto životním stylu dozvědět více. Veggie
Parade se koná každý rok koncem června.
Vegani se rovněž snaží pomáhat zvířatům. Jedním z velkých projektů je nově vzniklá česká Farma Naděje, která je nyní teprve v přípravaách.. „Cílem neziskového projektu Farma Naděje je vybudovat azyl pro tzv. hospodářská zvířata zachráněná z nevyhovujících podmínek, iniciovat společenskou změnu ve vnímání těchto zvířat a propagovat etický a ekologický způsob života bez nutnosti používání živočišných produktů.“ (Vegan Mind, 2014)...
Domácí „mazlíčky“ vegani adoptují z útulků, neboť nepodporují komerční obchod se zvířaty. Rovněž se snaží kočkám a psům pomáhat. V rámci neziskové organizace
Svoboda zvířat vznikla sekce na ochranu koček, která se opuštěným, zraněným a týraným kočkám snaží poskytnout adekvátní léčbu i pomoc a hlavně najít lepší domov. „Na

14

podporu černých koček vznikla Černá kočka v nouzi.cz, kde jsou kočičky z různých míst
ČR a SK, která čekají na své pány. Snažíme se najít dočasnou péči pro urgentní případy, pomáhat lidem, kteří se starají o toulavé kočičky, zprostředkovávat převozy a především hledat milující domovy pro tyto malé, černé, elegantní pantery.“ Projekt je veden veganem.cz a je financován z vlastních zdrojů. (Černá kočka v nouzi, 2014) Další projekt, vedený vegany, je soukromý útulek Tibet nedaleko Brna, který slouží nejen kočkám a psům, ale i prasatům, potkanům, ovcím či králíkům. U zvířat, která jsou lidé zvyklí zabíjet, jako jsou právě prasata, platí, že adopci může provést pouze člověk, který nejí maso a poskytne zvířeti stejný nebo lepší domov, než má v útulku Tibet. (Útulek Tibet,
2012) Významným krokem na pomoc zvířatům je bez pochyby i spolek Zvíře v tísni, který slouží na pomoc opuštěným a týraným zvířatům. (Zvíře v tísni, 2014)
Vegani také rádi podpoří a navštíví veganské restaurace, kde si cení hlavně nabídky pouze veganských jídel. Navštěvují i vegetariánské restaurace, ale preferují čistě veganské podniky. Běžné restaurace vegani téměř nenavštěvují, neboť takřka nikdy nenabízejí veganské jídlo.
6 z 10 veganů nejraději nakupuje ve zdravých výživách, a to hlavně z důvodu kvalitních potravin a širokého výběru rostlinných produktů i veganských alternativ živočišných výrobků, jež v supermarketech často chybí. Dalšími důvody jsou i příjemná atmosféra, vzájemné vyměňování receptů či tipů a fakt, že se tam neprodává maso.
Zbývající respondenti nakupují častěji v supermarketech. Hlavními důvody nákupu v supermarketech je nízká cena, snadná dostupnost, dlouhá otevírací doba a širší výběr ovoce, zeleniny, luštěnin a dalších snadno dostupných rostlinných produktů. (Spotřební chování veganů, 2015)
83% dotazovaných uvedlo, že preferuje alternativní medicínu před klasickou. Nejčastěji uváděnými důvody byly osobní zkušenosti, preference přírodních produktů před těmi chemickými či testování farmaceutických přípravků na zvířatech. (Spotřební chování veganů, 2015)
Podle dotazníku, kdy respondenti měli možnost zvolit mezi kvalitními, levnými, lokálními a bio potravinami, přičemž vždy mohli zatrhnout více odpovědí, vyplynulo, že zhruba se stejným procentním podílem nakupují všechny druhy potravin. Důvody pro nákup kvalitních a bio potravin byly hlavně zdraví a lepší chuť. Levné potraviny nakupují převážně studenti a lidé s nízkým rozpočtem. Lokální potraviny vegani nakupují hlavně ze zdravotního i ekologického hlediska a pro podporu lokálních producentů. (Spotřební chování veganů, 2015)

15

2.3.2 Negativní postoje
Odmítavý postoj zaujímají vegani především k těmto organizacím, produktům a skutečnostem: •

Produkty nebo činnosti, při jejichž výrobě je nezbytně nutné zabití či ublížení zvířeti •

Veškeré produkty obsahující živočišné složky



Rituální porážky či týrání zvířat



Zoologické zahrady



Cirkusy, delfinária, rodea, dostihy, některé western disciplíny jako lasování krav, přehlídky, show a další organizace či události, kdy jsou zvířata využívána pro zábavu lidí



Oděvní průmysl využívající kůži, kožich, semiš, vlnu, hedvábí nebo jiné produkty ze zvířat, kam spadají i kožešinové farmy a všechny instituce s tím přímo spojené



Množírny psů a koček



Komerční obchodování s živými zvířaty



Rybaření a sportovní lov



Testování a pokusy na zvířatech
Nyní se pokusím ke každému bodu zmínit podrobnosti, vysvětlení i důvody těchto

postojů. Jako příhodné zdůvodnění negativních postojů zde považuji informovat čtenáře o okolnostech a situacích, jež tyto negativní postoje u veganů vyvolávají a jsou tedy i jejich důvodem. Veškerými produkty, při jejichž výrobě je nezbytně nutné zabití či ublížení zvířeti, je myšleno především maso, masné výrobky, želatina, sádlo a další potraviny, které nalezneme prakticky v každé prodejně. Důvodů pro tento postoj je mnoho. Mezi nejvýznamnější patří zcela zbytečná smrt a utrpení, způsobené zvířeti pro uspokojování lidských potřeb, které je možné pokrýt z jiných (rostlinných) zdrojů.
Veškeré produkty, obsahující živočišné složky, jsou jak potravinové, tak nepotravinové výrobky, pro jejichž výrobu bylo nutné odepřít zvířeti přirozenou svobodu. Chov zvířat pro maso a živočišné produkty navíc způsobuje ekologické problémy a vyžaduje výrazně více zdrojů (půdy, vody a energie) a jsou tedy mnohem méně ekologické než rostlinná strava. (Sapíková, 2014) Hojným zdrojem těchto potravin jsou navíc velkochovy, které často nesplňují formy etického chování ke zvířatům. Podrobněji se

16

tomuto tématu budu věnovat v další podkapitole. Mezi další odmítané činnosti spadá např. odřezávání ploutví žralokům, klů slonům nebo rohů nosorožcům atd., tedy činnosti, které nemají ani opodstatnění z hlediska stravování a jen zbytečně přinášejí zvířatům utrpení
Mezi nepotravinové produkty lze zařadit např. čistící a kosmetické výrobky, testované na zvířatech. Podle evropské směrnice se od 11. 3. 2013 v celé EU nesmí prodávat, tedy ani dovážet, kosmetika testovaná na zvířatech, včetně všech jejich složek, a to bez výjimek. (Evropská Komise, 2013) Zákaz ovšem nezahrnuje žádné kontrolní mechanismy. (Netestováno na zvířatech, 2014) Zároveň společnosti, které vyvážejí své výrobky do Číny, je musí nechat opětovně přetestovat na zvířatech, neboť je to vyžadováno čínskými zákony. (Forbes, 2014) Vegani se proto vyhýbají kosmetickým výrobkům bez certifikace. O testování na zvířatech viz níže.
Rituální porážky či týrání zvířat jsou způsoby chování lidí ke zvířatům, kdy jsou zvířata zabíjena a mučena pro pobavení nebo určité rituály, např. Dhabíha (muslimský rituál), kdy je zvířeti při plném vědomí podříznut krk a které následně zemře na vykrvácení. (Riaz, Chaudry, 2004)
Vegani dále odmítají podporovat zoologické zahrady, cirkusy, show se zvířaty apod., neboť právě takovéto držení zvířat odporuje myšlence práva zvířat na svobodu.
Přestože se životní podmínky zvířat v zoologických zahradách neustále zlepšují a jsou mnohonásobně lepší než v jiných chovech divokých zvířat (např. cirkusech), staví se vegani do role opozice. Vnímají zoologické zahrady jako vězení, které odebírá zvířatům přirozenou svobodu a zvířata v ní strádají jak psychicky, tak fyzicky. Člověkem uměle vytvořené podmínky totiž nemohou naplnit jejich komplexní sociální, behaviorální a fyzické potřeby. Zvířata, která ve volné přírodě za svůj život nachodí, uplavou či naběhají stovky či tisíce kilometrů, jsou nyní držena na několika metrech čtverečních. Např. lvi nebo tygři mají asi 18 000 krát méně prostoru, polární medvěd dokonce až milionkrát menší životní prostor. (Svoboda zvířat, 2014) Řada zvířat vykazuje známky životní nepohody, jako je opakované pobíhání sem a tam nebo jiné projevy stereotypního chování. Dále sem spadají problémy jako odchyt zvířat ve volné přírodě nebo utrácení tzv. nadbytečných zvířat3 (Black, 2014) atd.. (The Born Free Foundation, 2013)
Životní podmínky cirkusových zvířat jsou ještě horší. Zvířata stráví okolo 90 % svého života v prostorách čtyřikrát menších, než je doporučováno v zoologických zahradách. Chudé prostředí a výcviky vedou u zvířat k různým onemocněním i

3

V evropských ZOO dochází podle odhadů Dr Lesley Dickie každý rok k usmrcení 3000 – 5000 zvířat

17

psychickým poruchám, zejména k stereotypnímu chování. Sloni ve volné přírodě nachodí denně zhruba 50 km, zatímco cirkusoví sloni jsou drženi v prostorách od 7 do 12 metrů čtverečních. Často jsou ale přivázáni řetězy, které jim dovolí pohyb v okruhu 1-2 metry.
Také přeprava způsobuje všem druhům zvířat stres, který odeznívá teprve 6–12 dnů po transportu. Během vystoupení navíc zvířata zažívají stres z hluku, potlesku a ostrého světla. (New Scientist, 2009) V desítkách zemí a měst již platí zákaz vystupování volně žijících (divokých) nebo i všech zvířat v cirkusech (např. v Rakousku, Řecku či
Slovinsku). (Cirkusy bez zvířat, 2015) Z často stejných nebo velmi podobných důvodů odmítají vegani podporovat ostatní události a organizace, využívající zvířata pro zábavu lidí. Co se týče odívání, zaměřím se hlavně na aspekty, vedoucí k negativním postojům veganů ke kožešinovým farmám a koželužnému průmyslu. Na kožešinových farmách v
České republice jsou chovány lišky obecné, lišky polární, norci a činčily. (Proti srsti,
2013) Jak dokazují vědecké výzkumy i aktuální tajně pořízená videa a fotografie (Obránci zvířat, 2015), jsou životní podmínky zvířat na kožešinových farmách velmi špatné.
Zvířata vykazují různou míru stereotypního chování, dochází u nich k sebepoškozování, okusují kůži a ocasy. U některých se projevuje i kanibalismus. Není jim umožněn žádný pohyb, strava je velmi omezená. Často pijí znečištěnou vodu. Norci ve volné přírodě stráví mnoho času ve vodě, v zajetí je jim však přístup k vodě zcela odepřen. Lišky vykazují velký nebo dokonce trvalý strach. (Nimon, 1998)
Se zrušením kožešinových farem souhlasí kromě veganů i většina obyvatel České republiky (podle výzkumu CVVM se 68 % respondentů vyslovilo pro zákaz chovu kožešinových zvířat) a v několika zemích byl dokonce chov kožešinových zvířat zcela zakázán, jako například v Rakousku, Velké Británii nebo Chorvatsku, viz infografika na další straně. (CVVM, 2013)

18

Obrázek č. 1 : Přehled zemí, kde platí nepřímý, úplný či částečný zákaz kožešinovýh farem

Zdroj: Ukažte to vládě (2015), upraveno
Nejen kvůli kožešinám, ale i kvůli kůži je zabíjeno mnoho zvířat. Vegani tedy neschvalují ani koželužný průmysl. Mezi nejvíce využívaná zvířata na výrobu těžké kůže patří tzv. hospodářská zvířata, hlavně krávy, telata, vepři nebo i koně a osli.
V koželužném průmyslu však nejsou používány jen kůže z hospodářských zvířat, ale i lehké kožky z drobných domácích zvířat, farmářsky chovaných zvířat i lovné zvěře, např. koz, ovcí, králíků, zajíců, psovitých šelem, daňků, muflonů, kamzíků nebo jelenů. Kožky a kůže jsou získávány i ze zvířat jako kočky, morčata, pštrosi nebo exotická zvířata.
Vegani proto preferují umělou výrobu kůže i kožešin. (KHT, 2013)
Vegani rovněž odmítají existenci množíren, neboť právě tento obchod se zvířaty není ani etický, ani humánní. Zvířata jsou držena ve špatných podmínkách, není jim poskytována řádná péče, je s nimi nakládáno jako s neživými tvory a někdy jsou z množíren dokonce vyhazována ven. Mnoho psů je nemocných nebo mají vrozené vady
(Ekologické centrum Most, 2014), což později podle mého názoru může vyústit také v to, že se pak veterinární péče o takové zvíře stává pro obyčejného člověka drahou a zvířata následně končí v útulcích.
Komerční obchodování s živými zvířaty vegani nepodporují z přesvědčení, že zvíře, stejně jako člověk podle nich není a nemělo by být zbožím.
Rybaření je opět vnímáno jako zbytečné odepírání svobody či života jedincům.
Výlov mořských ryb s sebou navíc přináší hluboký zásah do vodního ekosystému a

19

představuje v dnešní době vážný ekologický problém. Podle posledních vědeckých výzkumů dojde v horizontu 50 let k hromadnému vymizení podmořského života, pokud budeme pokračovat ve výlovu ryb tak, jak je tomu dnes. (Black, 2006)
Lov, pokud není nezbytný k přežití člověka (například v podmínkách, kde není možné si obstarat jiný druh potravy), je opět vnímaný jako zbytečné zabíjení zvířat.
V poslední řadě je rovněž důležité objasnit přístup veganů k testování na zvířatech. V široké veřejnosti existují jak názory pro testování na zvířatech, tak názory proti. Vegani, jakožto oponenti testování na zvířatech, zastávají názor, že pokusy na zvířatech jsou jak kruté, tak nehumánní a zastávají alternativní metody, které mohou experimentování na zvířatech nahradit. Mimo jiné souhlasí i s názorem, že zvířata jsou příliš odlišná od lidí, a že výzkum na zvířatech navíc často vede k irelevantním výsledkům. (Svoboda zvířat, 2015)

2.4 Důvody přechodu na veganství
Pro cílení, uzpůsobení produktu i marketingovou komunikaci je vždy výhodou znát, z jakých důvodů má daná cílová skupina o určité výrobky či služby zájem.
V případě veganství jsou hlavními důvody eticko-morální vztahy ke zvířatům, dále i duchovní aspekty, ekologie, sociální motivy nebo zdraví.
Žádný vegan se nechce jakýmkoliv způsobem podílet na zabíjení či vykořisťování zvířat, ať už jde o velkochovy, nebo domácí hospodářství. Nejvíce však vyjadřují svůj nesouhlas s velkochovy. Praktiky, které se ve velkochovech užívají, vedou mnohdy k odmítavým postojům vůči chování zvířat a jsou tak zároveň silnou motivací a často i prvotním impulsem pro volbu životního stylu veganů. Bližší informace jsou v příloze.
Nyní nastupuje otázka, proč vegani odmítají i produkty z ekologických farem, kde je se zvířaty zacházeno lépe než ve velkochovech. Hlavním důvodem je, že stejně jako zvířata z velkochovů, končí i tato zvířata na jatkách. (Vegansidekick, 2015) Další důvody mohou být ekologické, resp. ekologická stopa chovu zvířat.
Celková živočišná produkce má na životní prostředí větší dopad než veškerá doprava na světě. Jelikož je samotné toto téma velmi obsáhlé, zaměřím se pouze na některé aspekty. Jako příklad úlohy veganství z hlediska ekologie uvedu míru čerpání vody. Vodní stopa živočišné produkce představuje mezi 128,7–287,7 biliony litrů vody ročně. 20

Tabulka č.1, ilustrující spotřebu vody v závislosti na druhu stravy.
Druh stravy
Konvenční
Živočišné potraviny
Rostlinné potravinystrava
Konvenční
Vegetariánská kcal/den Živočišné potraviny litr/kcal Rostlinné potraviny
Veganská
litr/den Živočišné
Živočišné potraviny potraviny potraviny
Rostlinné

kcal/den
3 400
950
2 450
3 400
300
3100
3 400
0
3 400

litr/kcal
2,5
0,5
2,5
0,5
2,5
0,5

litr/den
3 600
2 375
1 225
2 300
750
1 550
1 700
0
1 700

Zdroj: Twente Water Centre (Hoekstra, 2012)

Vegansky se stravující člověk tedy denně ušetří v průměru 1 900 litrů vody.
Živočišná produkce rovněž zatěžuje půdu, ovzduší, přispívá ke globálnímu oteplování nebo tvorbě nebezpečných odpadů. Představuje navíc nadměrnou spotřebu zdrojů a energie, poklesu druhové rozmanitosti nebo úbytku deštných pralesů. (Sapíková,
2014) Kvůli samotnému chovu skotu bylo vykáceno přibližně 562 500 km2 amazonských deštných pralesů. (Mongabay, 2006) Přední ekonom The Lord Stern of Brentford pronesl:
„Maso je plýtváním vody a produkuje velké množství skleníkových plynů. Vytváří obrovský tlak na světové zdroje.“(Stern, 2009).
Názornou infografiku o zdraví a ekologii přináší i Glipolis4. (Glipolis, 2014)
Obrázek č.2, Infografika, znázorňující jak ideální rozložení potravin, tak jejich vliv na životní prostředí

Zdroj: Glipolis (2014)

4

nezávislé analytické centrum se zaměřením na globální výzvy a příslušné odpovědi České republiky a
EU

21

Vegani ze zdravotních důvodů jsou hlavně lidé, pro které je živočišná strava těžce stravitelná, nebo jim přináší zdravotní problémy. Známou osobností, která přešla na veganství ze zdravotních důvodů, je bývalý americký prezident Bill Clinton. (AARP,
2013)
V této kapitole byl čtenář seznámen s vegany především z psychologického hlediska, který podle mne v dnešním světě marketingu a podnikání, zaměřeném na vegany, hraje podstatnou roli, neboť spotřební chování veganů úzce souvisí s jejich osobností, potřebami a názory. Přišlo mi tedy velmi příhodné seznámit čtenáře s jejich hodnotami, přáními, kladnými i odmítavými postoji a dodat k nim důvody a opodstatnění.
Takové údaje mohou dobře posloužit při vytváření marketingové komunikace či formování nebo upravení vlastní nabídky nejen pro vegany, neboť podle mého názoru stále přibývá lidí, kterým záleží na vlastním zdraví, na ekologii či welfare zvířat.
Jak se vegani jeví z hlediska demografické tržní segmentace, jaká je jejich poptávka, jak jsou spokojeni se stávající nabídkou a jaká nabídka je na českém trhu podrobněji popíši v dalších kapitolách. ...

22

3. Veganství jako tržní segment
3.1 Vymezení veganů z demografického hlediska
Toto vymezení provedu pomocí dotazníkového šetření, které se skládá z pěti uzavřených otázek. Respondenti mají možnost zvolit pouze jednu odpověď. Dotazník vyplnilo celkem 350 veganů.
Životní styl veganství lze zhodnotit jako velmi mladý, s převahou ženského pohlaví. Z 350 respondetů byla více jak polovina ve věku 18–24 let. Zhruba třetinu zastupuje věková kategorie od 25 do 34 let.
Graf č. 2, věkové rozdělení veganů
200
150
100
50
0
13 - 17

18 - 24

25 - 34

35 - 44

45 - 54

55 - 64

65 +

Zdroj: Vlastní průzkum, (Demografické členění, 2015)
75 % respondentů jsou ženy a jen jedna čtvrtina je zastoupena muži. To je podle mého názoru způsobeno tím, že ženy jsou obecně ochotnější podělit se o své názory a vyplnit dotazník. Při rozdělení veganů podle pohlaví je tedy nutno vzít v potaz toto zkreslení dotazníkového šetření.
Graf č. 3, rozdělení veganů podle pohlaví

Muž

Zdroj: vlastní průzkum, (Demografické členění, 2015)

23

Žena

Graf č.3, rozdělení veganů dle dosaženého vzdělání

základní
11%

vysokoškolské
24%

střední bez maturity / vyučen
5%

střední s maturitou 60%

Zdroj: vlastní průzkum (Demografické členění, 2015)

65 % veganů uvedlo, že má dokončené středoškolské vzdělání. Zde je ale rovněž

nutno zdůraznit, že většina veganů jsou mladí lidé a mnoho z nich stále studuje. 1/3 z těch, kteří uvedli, že mají dokončené středoškolské vzdělání, zároveň dodali, že studují vysokou školu. Dalších 24 % uvedlo, že má dokončené vysokoškolské vzdělání.
Dle trvalého bydliště se vegani nachází po celé republice, bez významnější převahy ve velkých či malých městech a vesnicích. Lidé, kteří označili, že bydlí mimo
Českou republiku, byli převážně ze Slovenska.
Graf č. 4, rozdělení veganů dle jejich trvalého bydliště (počet respondentů)
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Vesnice (do Město (do 15 Město (15
3000
000
000 - 100 obyvatel) obyvatel)
000
obyvatel)

Město (nad
100 000 obyvatel) Brno

Praha

Mé trvalé bydliště se nenachází na území České republiky Zdroj: vlastní průzkum (Demografické členění, 2015)
U přechodného bydliště je situace rozdílejší. Výrazně ubyl počet lidí pocházejících z vesnic a malých měst a naopak přibylo v Praze a městech do 100 000 obyvatel. To je pravděpodobně způsobeno právě tím, že lidé studují ve větších městech střední nebo vysokou školu.

24

Graf č. 4, rozdělení veganů dle jejich trvalého bydliště (počet respondentů)

Přechodné bydliště
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Praha

Město (15
000 - 100
000
obyvatel)

Brno

Město (do 15 Město (nad Vesnice (do

000
100 000
3000
přechodné obyvatel) obyvatel) obyvatel) bydliště se nevyskytuje na území
České
republiky

Zdroj: vlastní průzum (Demografické členění, 2015)
Příjmy domácností u veganů se nejčastěji pohybují mezi 15 000 a 30 000 korunami českými. Dále jsou s přibližně stejným procentuálním podílem zastoupeny kategorie s příjmem do 15 000 Kč a v rozpětí mezi 30 000 a 45 000 Kč. Významný podíl zaujímá i skupina od 45 do 60 tisíc. Obecně lze tedy vegany označit za nižší střední a střední třídu.
Graf č. 5, přehled měsíčního příjmů domácnosti veganů (počet respondentů)
160
140
120
100
80
60
40
20
0
do 15 000 Kč 15 001 až 30 30 001 až 45 45 001 až 60 60 001 až 100 001 až
000 Kč
000 Kč
000 Kč
100 000 Kč 250 000 Kč

Zdroj: vlastní průzum (Demografické členění, 2015)

25

250 001 a více Kč

3.2 Potřeby a poptávka tržního segmentu veganů
Potřeby a poptávka veganů vychází hlavně z jejich postojů, které byly popsány v kapitole 2. v části postoje veganů. Tuto část bych ráda doplnila o odpovědi na dvě otázky, zmíněné v první kapitole, které úzce souvisí s potřebami a poptávkou veganů a nebyly prozatím zodpovězeny v předchozí kapitole.
Co zákazníci hledají, chtějí a kolik jsou za to ochotni zaplatit? Jaké jsou zákaznické potřeby a požadavky?
V oblasti rostlinných potravin jsou vegani ochotni zaplatit více za kvalitní a lokální potraviny, dále také za náhražky živočišných produktů, jako jsou rostlinná mléka, pomazánky, salámy či sýry, jejichž nabídka je na českém trhu velmi nízká. Je několik produktů, jež existují pouze v zahraničí, jako balené veganské pizzy a hotová jídla, jež by vegani jistě uvítali.
Dále vyžadují možnost veganského stravování dětí ve školách a školkách ve stejné míře, jako je to umožněno alergikům. Školy prozatím na tento požadavek reagují negativně a žákům je možnost stravovat se vegansky odmítnuta. Příkladem je rozsudek
Nejvyššího správního soudu. Žákovi základní školy byl zamítnut nárok na veganskou stravu ve školní jídelně. Požadavek na změnu stravy podle soudu není v souladu s veřejným subjektivním právem na vzdělání dle čl. 33 Listiny základních práv a svobod.
Školní jídelna navíc k přípravě 600 obědů nemá údajně kapacity na vaření jídla, jenž by vyhovovalo veganským požadavkům. Vyhláška č. 107/2005 Sb. umožňuje laktoovovegetariánskou stravu, ale ne veganskou. Z toho tedy vyplývá, že stěžovatel nemá právní nárok na poskytování takové stravy v zařízení školního stravování. (Nejvyšší správní soud, 2010)
Na českém trhu rovněž chybí veganské fast foody i veganská jídla v menu běžných restaurací. Vegani by rovněž ocenili širší nabídku a označení veganských produktů v supermarketech známkou vegan, aby nemuseli složitě číst složení výrobku.
V supermarketech veganům, dle internetové diskuze, nejvíce chybí veganský sýr, (nejlépe místní) ovoce a zelenina v kvalitě bio, rostlinná mléka i jogurty, viz graf. Dále byly mezi požadavky veganské bagety, rostlinné smetany a pomazánky, tofu a tempeh.
V hypermarketech vegani požadují nabídku hygienických potřeb např. značky alverde, která není testovaná na zvířatech a neobsahuje žádné živočišné složky, rovněž by uvítali ekologické prací a čistící prostředky, jež prozatím chybí, např. značky Ecover.

26

Vegani rovněž usilují o to, aby se o těchto produktech dozvěděli i nevegani, neboť povědomí o veganských produktech je v České republice velmi nízké a není vyloučeno, že by o ně nebyl zájem a ze strany ne-veganů, neboť jsou chutné a navíc často zdravější, ekologičtější a etické.
Graf č. 6, Požadované produkty v regálech supermarketů ze strany veganů ů 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1. veganský sýr 2. kvalitní ovoce

3. Kvalitní zelenina

4. Rostlinná mléka

5. Rostlinné jogurty

Zdroj: internetová anketa, prováděna v internetové diskuzi veganů, každý měl možnost zvolit jeden až všechny produkty, otázkou ankety bylo, co by jako vegani nejvíce ocenili v nabídce supermakretů
Jedna z otázek také směřovala k tomu, co na producentech a poskytovatelích služeb vegani nejvíce oceňují.
Vegani si nejvíce váží toho, že jejich výrobky či služby nejsou spojeny s využíváním, týráním nebo zabíjením zvířat. Velmi podporují organizace, jež se snaží zvířatům pomáhat, vydávají knihy a publikace s veganskou tématikou nebo jinak podporují jejich životní styl. Dále si váží, když je organizace šetrná k životnímu prostředí.

27

4. Nabídka veganských produktů
Nabídka veganských produktů se různí stát od státu. Zejména na západě Evropy a v USA nebo Kanadě je podle výpovědí veganů nabídka širší než v České republice. Od České republiky na východ je naopak horší. V poslední době lze u nás pozorovat rozšiřování nabídky, jak v oblasti služeb, tak i potravinových a nepotravinových produktů. V další podkapitole se pokusím zhodnotit nabídku veganských produktů na českém trhu.

4.1 Nabídka veganských produktů na českém trhu
Nabídku na českém trhu jsem se rozhodla popsat z mé vlastní zkušenosti a rovněž pomocí zkušeností ostatních veganů. Ty jsem zjišťovala pomocí internetové diskuze. Dále jsem prováděla analýzu nabídky pomocí térenního výzkumu, kde jsem sledovala, jak si potravinové řetězce vedou s nabídkou veganských produktů. Kromě potravin jsem rovněž prozkoumala nabídku kosmetiky a prostředků pro domacnost, vhodných pro vegany, tedy takových produktů, které nebyly testovány na zvířatech a zároveň neobsahují žádné živočišné složky.
Nabídku veganských potravinových produktů jsem analyzovala ve velkých retailových řetězcích, jako jsou Albert, Billa, Globus, Jednota COOP, Kaufland, Lidl,
Penny Market, Tesco a Žabka. Prodejny Interspar jsem vynechala, neboť přecházejí pod nizozemskou společnost AHOLD a jejich budoucí nabídka je zatím nejistá.
Z retailových řetězců si nejlépe se svojí nabídkou stojí Globus, který má srovnatelnou nabídku s prodejnami zdravé výživy. Zákazník má na výběr z několika značek rostlinných mlék, jogurtů, pomazánek nebo tofu a dalších náhražek masa či masných produktů. Nechybí ani veganský sýr, který žádný jiný řetězec nenabízí. Globus rovněž nabízí širokou škálu produktů v kvalitě Bio. Zákazník najde více než 250 bio výrobků značky Alnatura. (Globus, 2014a) V nabídce se rovněž vyskytují alternativy k běžným čistícím prostředkům, označené symbolem EKO PRODUKT, mezi kterými se nachází i značka Ecover, jež získala certifikát HHPS5. Zajímavostí produktů Ecover je i fakt, že jejich lahve jsou vyrobeny z recyklovaného plastu, odhozeného do oceánů.

5

„Aby byla určitá značka schválena v rámci HCS a HHPS, nesmí být ani samotné produkty ani žádná jejich složka testována na zvířatech. V současnosti ze všech společností, které vyhověly kritériím HCS a
HHPS, jich pouze velmi málo nabízí plně veganský sortiment. Nicméně i při certifikaci HCS/HHPS je preferováno vegetariánké/veganské složení, např. výrobky, jejichž základem je sádlo, by certifikát jen těžko mohly dostat.“ (Netestováno na zvířatech, 2015)

28

Globus dále nabízí ovoce a zeleninu pod svou značkou Globus gold, která je zárukou velmi vysoké kvality. (Globus, 2014b)
Druhou nejširší nabídku pro vegany posktuje řetězec Tesco, kde si vegani cení hlavně nově zřízené sekce 6 produktů speciální výživy, kde najdou rostlinná mléka, produkty v kvalitě bio a produkty bez přidaného cukru či lepku. Tuto sekci však neocení jen vegani, ale i většina široké veřejnosti. „O tom, že spotřebitelé tuto inovaci vítají, svědčí i závěry průzkumu společnosti Tesco: 88 % respondentů totiž uvedlo, že by ve svém hypermarketu preferovalo specializované oddělení s produkty speciální a zdravé výživy.“
(Tesco, 2014) Tesco rovněž nabízí několik druhů veganských pomazánek (např. značky
Alfa Bio, Veto), jogurtů (Alpro, Provamel, Natur Green), rostlinných mlék 7 (Alpro,
Provamel, Tesco Organic, Pascual), smetan (Alpro), tofu (Alfa Bio, Veto, Golden, Morinu), a dalších náhražek masa, jako veganské párky (Alfa Bio), tempeh (Kalma), sójové kostky / plátky / nudličky (i marinované – např. Ďobáčky od firmy Kalma) / granulát
(Bona Vita). (Tesco, 2015)
Veganské produkty nechybí ani v řetězcích Albert nebo Billa, které mají přibližně srovnatelnou nabídku. Zákazník zde najde rostlinná mléka (Alpro, Provamel), jogurty
(Joya (pouze v Bille), Alpro), Tofu i Tempeh (Sunfood), pomazánky (v Bille Alfa Bio, v obou potom cizrnovou pomazánku Hummus).
Kaufland rovněž nabízí 2 značky rostlinných mlék (Joya, Soja Drink), jogurty (Soja
Produkt), sójový salám se zeleninou (Soja Produkt), veganské řízky, nugetky a knedlíčky
(Vegetaria), tofu (Soja Produkt), chybí ovšem pomazánky, které firma Soja Produkt také vyrábí. V nabídce zákazník rovněž najde sójové kostky, nudličky, plátky a granulát (Bona
Vita).
V prodejnách Žabka se nově od ledna letošního roku objevilo tofu (Alfa Bio).
Stejně tak od dubna letošního roku bylo zavedeno i v prodejnách Lidl, zde rovněž s Alfa
Bio pomazánkami. Rostlinná mléka, jogurty či jiné alternativy masa (ani sójové kostky) v těchto řetězcích zatím zákazník nenajde.
Nejhůř si v nabídce veganských speciálních potravin vede řetězec Penny, který má v nabídce pouze sójové kostky. Jednota v Kaplici, odkud pocházím, dříve veganské pomazánky nabízela, ale vzhledem k malé poptávce v malém městě tuto nabídku zrušila a nyní nenabízí pro vegany žádné alternativy.

6
7

Sekce existuje od října, roku 2014.
Rostlinná mléka mohou být sójová, rýžová, mandlová, kokosová, ovesná, ochucená (čoko, vanilka)

29

Nyní se rovněž zaměřím na nabídku veganské kosmetiky na českém trhu, kde se zaměřím na řetězce DM drogerie markt, Rossmann, Teta drogerie a PeMi. Z těchto řetězců si nejlépe vede DM drogerie, která nabízí hned 6 certifikovaných značek, mezi které patří Alverde, Lavera, Weleda, Purity Vision, Original Source a Ecover. Zákazník zde najde skutečně široké spektrum produktů od značky Alverde, která nabízí veškeré hygienické potřeby jako sprchové gely, emulze, šampóny, peeling, kondicionéry, masky, mléka, mýdla pro muže i ženy, a to jak v klasické velikosti, tak i mini verzích.
Zákazníkovi nabízí Alverde i pasty, deodoranty (kuličkové, s rozprašovašem), čistící ubrousky, odličovače, rozsáhlou nabídku různých krémů, olejů, balzámů, pleťové kosmetiky a nechybí ani opalovací krémy. Pro muže nabízí oční gel, hydratační krém/gel, fluid active, matující krém, vosk a gel na vlasy. Co se týče dekorativní kosmetiky pro ženy, má Alverde v DM přiřazený celý stojan, ve kterém ženy najdou balzámy, rtěnky, lesky, kosmetiku pro nehty (ne však laky na nehty), olejíčky, tužky na oči, tekuté linky, řasenky, stíny, korektory, make-up, pudry, tvářenky a různá séra. O něco menší nabídku najde zákazník u značek Lavera či Weleda, nabídka je ale podle mého názoru stále dostačující a celkem široká. Od Purity Vision je nabídka zatím velmi malá. Co se týče již výše zmiňované značky Ecover, najde zákazník v DM 3 druhy pracích prášků a aviváží,
WC čistič, tablety do myčky a 3 druhy mycích prostředků na nádobí. V DM drogerii lze rovněž kromě veganské kosmetiky nakoupit i rostlinná mléka, jogurty, tofu a další veganské potraviny. Jediné, co by snad veganům v nabídce DM mohlo chybět, jsou veganské laky na vlasy, laky na nehty a odlakovače.
O něco menší nabídku nalezne zákazník v řetězci Rossmann, který nabízí několik výrobků od značky Alterra, Weleda či Henna. Rossmann rovněž zavedl vlastní značku, označenou certifikátem vegan pod názvem Rival de Loop. V Pemi vegan nakoupí převážně prací a čisící prostředky, kterých zde nalezne hned několik a od více značek.
Běžnou kosmetiku však Pemi pro vegany nenabízí. Nejhůře s nabídkou je na tom řetězec
Teta, která nenabízí pro vegany zcela nic.

30

Co se týče názorů veganů, většina zmínila, že nabídka v České republice je v průběhu času rostoucí a dynamická. V porovnání se západní Evropou však stále nedostačující. Největší nabídku lze spatřit v Praze, v menších městech a na vesnicích je však život vegana mnohem složitější. Mnoho veganů si stěžovalo na vysoké ceny rostlinných mlék a dalších alternativ živočišných produktů. Někteří rovněž zmiňovali, že ve veganských alternativách chybí obohacení o vitamíny a minerály jako B12, železo či vápník. Často chybí veganské jídlo v běžných restauracích, či možnost dostat kávu s rostlinným mlékem nebo pizzu s rostlinným sýrem. I nabídka veganské kosmetiky je až na DM rovněž nedostačující. Mnoho veganů tak uvedlo, že si kosmetiku objednává z e-shopů.

4.2 Čistě rostlinné alternativy živočišných produktů
V této kapitole se zaměřím se seznámení čtenáře s čistě veganskými alternativami živočišných produktů.
Rostlinná mléka lze zakoupit jak klasická tekutá, tak sušená; mohou být sójová, rýžová, mandlová, ovesná, kokosová, špaldová, pohanková, maková, mléka z quinoi, kešu či lískových oříšků nebo kombinovaná jako např. rýžovo-sójové apod.
Stejný základ je tvořen i pro rostlinné smetany a šlehačky. Co se týče jogurtů, existují na českém trhu 2 druhy – jeden napodobující klasický jogurt (ať už bílý či ochucený) a druhý ve formě pudingů (čokoládové, vanilkové, karamelové).
V sekci alternativ masa a masných výrobků, existují na českém trhu převážně výrobky ze sóji, jako sójové kostky či nudličky, které se dají použít místo nakrajeného masa. Dále sójové plátky k přípravě řízků, či granulát, jenž se používá jako náhrada mletého masa. Jako kvalitní alternativu rovněž považuji seitan, robi, tempeh, či marinované a jinak předem upravené sójové výrobky jako nugetky, řízečky, ďobáčky apod. Nejlepší náhradou, která je v Čechách zatím jen velmi těžko dostupná a rovněž drahá, jsou produkty vegetariánského řezníka (Vegetarian butcher) a americké firmy, do níž investuje i celosvětově známý Bill Gates, Beyond meat, která svými výrobky reálně připomíná, jak vzhledem, tak texturou, vůní i chutí skutečné kousky masa. Kvalitní alternativy lze nakoupit i od německé firmy Vantastic foods, která nabízí alternativy nejen k hovězímu, či kuřecímu, ale i ke kachně, rybám a dokonce i krevetám. K dostání je v bistru PURO a některých zdravých výživách.Rovněž existují alternativy k salámům, šunkám, klobásám, párkům, ale i sušenému masu. Na trhu lze sehnat tyto produkty

31

od různých výrobců a v různé kvalitě i přiblížení se chuti originálních masných produktů.
Veganské produkty jsou často na sójové bázi, dále na bázi přeničného lepku (seitan, značka Wheaty), veganské krevety jsou například na bázi kořene jam. Podle mého názoru nejlepší alternativy zákazník koupí v bistru PURO či ve zdravých výživách.
Co se týče veganských sýrů, najde zákazník jak sýry roztiratelné, tak plátkové, strouhané či ve formě bloku. Na plísňový sýr jsem zatím nikde nenarazila, nejvíce se mu ale podle mne svou chutí blíží tempeh natural. Sýry jsou většinou založeny na bázi rostlinných tuků, dále pak na bázi kešu ořechů či tofu. Někteří lidé by za alternativu sýru mohli považovat i bylinková tofu, která svou strukturou i slaností připomínají některé sýry. V běžných obchodech nejsou veganské sýry k dostání, jen Globus nabízí jeden druh.
Sýry lze tedy nejlépe nakoupit v prodejnách zdravé výživy, kde má zákazník většinou na výběr hned z několika druhů.
Co se týče pomazánek, troufám si říct, že každý najde nějakou, která mu zachutná, neboť jich je na našem trhu skutečně dostatek. V nabídce jsou jak alterativy paštik či mazacích sýrů, tak i pomazánky zeleninové. Založené jsou většinou na bázi tofu, cizrny či zeleniny. Dále na trhu lze nalézt veganské tatarské omáčky či majonézy, veganské mléčné čokolády, nutely a jiné sladké krémy, pečivo, sušenky, tyčinky, instantní polévky, másla, tuky na vaření, krémy apod.. Hůře dostuplné jsou veganské buchty, koláče, záviny, bagety, hotová jídla či obyčejné veganské saláty.
Na závěr této kapitoly bych ráda ve stručnosti zmínila některé obchody a e-shopy, které nabízejí většinu svých produktů vhodných pro vegany. Jsou to především prodejny zdravé výživy a prodej ve veganských či vegetariánských restauracích. Z oblasti kosmetiky jsou to hlavně kamenné obchody jako Lush nebo Bio obchody a další. Dále exitují na internetu spousty e-shopů jako například Biooo.cz, Nobilis Tilia, Manufaktura,
Marks & Spencer, 100% Pure a mnoho dalších.

32

5. Restaurace / bistra / fast foody
V této kapitole bych ráda zmínila nabídku ze strany restaurací, bister, či fast foodů.
Co se týče vegetariánských a veganských restaurací, jejich počet i rozšíření se v Evropě velmi liší. Jak lze vidět i na grafu, nejšírší nabídku lze nalézt v Německu, po němž následují další země převážně ze západní Evropy. Česká republika si v Evropě nestojí až tak špatně a svým počtem 128 vegetariánských a veganských restaurací obsadila 11. místo. Graf č. 7 Počet veganských a vegetariánských restaurací v Evropě
1200

1000 800 600 400 200 0

Zdroj: Happy cow, (2015)

Nejznámějším a nejrozšířenějším řetězcem veganských restaurací v České republice je Loving Hut, který zde vlastní 6 restaurací v Praze a jednu v Plzni. Pokud by měl zákazník zájem o tradiční českou kuchyni ve veganském provedení, pak by jistě ocenil restauraci Plevel. Vynikající alternativy k běžným jídlům, jež obsahují živočišné produkty, nabízí i čistě veganské bistro PURO. Kromě restaurací existují i vegetariánské a veganské rozvozy jídel či catering. Na českém trhu však neustále chybí čistě veganské fast foody.
Kromě veganských a vegetariánských restaurací jsem svou pozornost věnovala i nabídce veganských jídel v běžných restauracích a provedla náhodný výběr v Praze 3, kde bydlím. Celkově se nabídka veganských jídel pohybuje od žádného do tří, přičemž je celkový počet jídel v nabídce vždy v průměru okolo padesáti.

33

Co se týče alternativ k živočišným produktům v sektoru stravovacích služeb, existuje dnes v České republice celkem 53 míst s nabídkou pizzy s veganským sýrem.
Dále se otevírá mnoho veganských a vegetariánských resturací, kde si zákazník může dopřát oběd obsahující alternativy masa, sýrů, smetan, dostat kávu s rostlinným mlékem, veganský dezert apod.
Nabídku v běžných restauracích lze celkově zhodnotit jako nedostatečnou.
Výjimku tvořila z vybraných podniků jen restaurace indická, kde bylo na výběr celkem z 16 veganských jídel, která tvořila zhruba jednu šestinu nabídky. Co se týče zbytku restaurací, které veganské jídlo nabízely, šlo většinou o neplnohodnotný oběd. Vegan si mohl vybrat pouze ze salátů, polévek, či předkrmů. Ve většině restaurací však bylo možné sestavit jídlo kombinací příloh, jako například grilovaná zelenina s rýží apod.. Restaurace by tak mohly do svého menu zařadit veganské jídlo bez nutnosti nákupu dalších surovin.
Vegani by si pak mohli vybrat jídlo přímo z nabídky a nemuseli jej skládat z příloh.
V tom vidím zajímavý potenciál do budoucna a krok vpřed směrem k veganům ze strany restaurací. Podrobněji o nabídce veganských jídel v běžných restauracích pojednává příloha. 34

6. Identifikace tržní mezery
V této kapitole se pokusím stručně odhadnout potenciální poptávku, zmíním chybějící nabídku a navrhnu některé možnosti podnikání v sektoru pro vegany.

6.1 Poptávka a nabídka
Odhad velikosti poptávky se bez možnosti pracovat s kvalitními daty jen těžko stanovuje. Nicméně, podle výpovědí veganů a růstu nabídky veganských produktů i podniků lze říci, že poptávka po produktech i službách pro vegany má rostoucí trend.
Pokud poptávku vztáhneme pouze na tu ze strany veganů, lze jí vzhledem k jejich počtu zatím považovat za celkem malou. Jak ale píší některé veganské a vegetariánské restaurace, využívají jejich nabídky ze 70–90 % běžní konvenční strávníci.8 Rovněž v obchodech se zdravou výživou potká člověk jak vegany a vegetariány, tak i lidi, zajímající se o zdravý životní styl. Těch podle mne v poslední době stále přibývá.
Nízká úroveň současné poptávky může být mimo jiné způsobena i tím, že o spoustě produktů či službách mnoho lidí zatím neví, neboť jde o celkem nové odvětví.
V běžných restauracích zákazník velmi zřídka narazí na veganské jídlo, které obsahuje rostlinné alternativy živočišných produktů. Taková jídla se rovněž téměř nevyskytují ve školách a školkách či firemních jídelnách.
Poptávku bych tedy obecně shrnula jako nízkou v současné době, avšak dynamicky se rozšiřující, která má potenciál, neboť témata jako zdravý životní styl, ekologie a etický vztah ke zvířatům zaznamenává v poslední době určitou vlnu zájmu a produkty vhodné pro vegany splňují hned všechny tři tyto body zájmu.
Co se týče nabídky pro vegany, byla již částečně zmíněna v předchozích kapitolách. Hlavní nedostatky vidím ve stravovacích službách, a sice v chybějící možnosti vybrat si veganské jídlo v běžných resturacích. Restaurace by přitom většinou nemusely kupovat žádné ingredience navíc, jen by z toho, co již nakoupily, sestavily veganské jídlo. V České republice rovněž neexistuje čistě veganská prodejna zdravé výživy či veganský fast food.

8

Haribol: „Naši hosté jsou z 90% nevegetariáni a jsou vždy mile překvapeni jak chutná, pěkně vypadající a sytá naše nabízená jídla jsou.“
Loving Hut: „V současné době je poptávka po veganském jídle a obecně zdravé kuchyni o dost výraznější než před lety. Lidé se víc zajímají. Například v Londýně nebo v Německu už nabízejí i úplně běžné restaurace veganské menu, protože lidi o to stojí,“ tvrdí Tuan.

35

V kategorii běžných výrobků často chybí bagety či hotová balená jídla.
V regálech některých supermarketů chybí rostlinné alternativy. Když už řetězce alternativy nabízejí, chybí v nich čeští producenti jako Veto či Kalma a jde většinou o produkty, které patří k nejdražším ve své kategorii, jako značky Joya, Alpro, či
Provamel9, které své výrobky prodávají dvakrát dráž než Kalma, Alnatura či slovenští
Alfa Bio a Soja Produkt. Následkem toho může dojít k situacím, kdy ani vegan si tyto výrobky kvůli vysoké ceně nekoupí a vyhledá jinou prodejnu. V hypermarketech, které mají velkou sekci vyhrazenou pro kosmetiku, chybí certifikovaná veganská kosmetika i prostředky pro domácnost; výjimkou je Globus, který nabízí Ecover.
V některých drogeriích chybí certifikovaná veganská kosmetika. Některé kosmetické výrobky jako parfémy, laky a barvy na vlasy, laky na nehty, odlakovače a další jsou ve všech řetězcích kamenných drogerií nedostupné. Podle výzkumu CVVM se přitom 77 % občanů České republiky vyslovilo proti testování na zvířatech.
Širší nabídku lze pak vysledovat ve specializovaných e-shopech, které veganskou kosmetiku nabízejí. Na e-shopech zákazník rovněž narazí na pestrou nabídku veganských potravin.

6.2 Možnosti podnikání
V této subkapitole zmíním některé mé návrhy na možnosti podnikání v sektoru pro vegany. Možností však jistě existuje mnohem více a každý má možnost najít svůj vlastní přínos a způsob, jak zaplnit stávající mezeru na trhu.
Mezi možnostmi podnikání shledávám v dnešní době relevantní takové druhy činnosti, která vyhovuje jak veganům, tak přiláká i běžnou společnost, neboť veganů je stále v České republice poměrně málo. Veganství je nicméně spojené se zdravým životním stylem, ekologickým přístupem a etickým vztahem ke zvířatům. Jelikož se poslední dobou stává zdravý životní styl čím dál, tím více populárnější, vidím jako perspektivní založit zdravé, veganské fastfoody, které by dokázaly, že i “rychlé jídlo” dokáže být zdravé. Prodávaly by se tam například celozrnné bagety s tofu a zeleninou, zelenina obalovaná v hrašce, falafel, saláty, fazolové burrito, celerové hranolky, rizoto zabalené do mořské řasy jako tortila apod.
Rovněž bych při dobré marketingové komunikaci zavedla do obchodů a benzinek zdravé veganské bagety. A jelikož veganské dorty chutnají téměř naprosto stejně jako ty

9

s výjimkou bílých jogurtů Provamel, které jsou cenově v řádu 12 Kč / 125g, které ale v regálech supermarketů zákazník nenajde

36

běžné, viděla bych jako zajímavý nápad přidat do nabídky cukráren a prodejen, prodávajících dezerty, veganské i raw zákusky. Jak už bylo zmíněno výše, velmi chybí nabídky veganského jídla v běžných restauracích.
Na českém trhu rovněž chybí levnější rostlinné mléko. Všechna mléka jsou v kvalitě bio, což je podle mého názoru zbytečné, a jsou velmi předražená. Podle Kalmy
a.s. vychází náklady na jedno bio sójové mléko se vším všudy zhruba na 12 korun, což se příliš neliší od nákladů na to kravské, nicméně cena rostlinných mlék je oproti kravskému mléku dvoj až třínásobná a pohybuje se v řádu 32 až 90 korun za litr. Pokud by tedy firma nevyráběla v kvalitě bio, věřím, že by se její náklady ještě snížily a vegani, lidé s laktózovou intolerancí i ostatní, kteří si rádi dopřejí rostlinné mléko, by tento krok jistě ocenili.
Dalším zajímavým nápadem, tentokrát spojeným spíše než s vegany, s ekologickým aspektem, který je ale s veganstvím úzce spjat, je prodejna bez obalů, kam by zákazník přišel se svými nádobami a zakoupené potraviny by mu byly naváženy a vloženy / vsypány / nality do jeho vlastních obalů, což by vedlo k redukci odpadu.
Průkopníkem takovýchto prodejů je na českém trhu bezobalová spižírna na Praze 210.
V zahraničí nové podniky, vyrábějící rostlinné alternativy, přitahují pozornost milionářů, kteří do nich neváhají investovat. Mezi investory Beyond Meat či Beyond eggs patří například Bill Gates (Beyond Meat, 2013), či zakladatelé Twitteru Evan
Williams a Biz Stone (Grist, 2012) a další. A jelikož jsou náhražky mnohem šetrnější k životnímu prostředí, jehož znečišťování společně s plýtváním zdrojů je poslední dobou často diskutovaným problémem, vidím i v tomto směru zajímavý podnikatelský záměr a investici do budoucna.
Potenciál podnikání však není jen v oblasti jídla a služeb, ale i veganské módy.
Zde jde převážně o chybějící nabídku veganské obuvi11, zimních bund12 apod.
Podnikání prozatím na druhou stranu nedoporučuji v malých městech, kde již existuje konkurence. V okrajových částech měst s nízkým počtem obyvatel a na vesnicích nedoporučuji zakládat čistě veganský podnik, neboť podle mého názoru tento segment zatím není tak silný, aby podnikání bylo rentabilní. Jde však pouze o doporučení a není vyloučeno, že by takový podnik i tak nedokázal ekonomicky prosperovat. 10

viz http://bezobalu.org/
Většina obuvy, nabízené v obchodech, nepoužívá veganská lepidla
12
Zemní bundy často používají vlnu či peří
11

37

Závěr
V této bakalářské práci byla nejprve obecně představena tržní segmentace a její kritéria, dále byl čtenář seznámen s výhodami i nevýhodami segmentace trhu. Jako příklad jejího využití v praxi jsem zvolila popis internetové reklamy, konkrétně inzerci v systémech Adwords, Sklik a na sociální síti Facebook. Online reklamu jsem zvolila hlavně proto, že si myslím, že pracuje s tržními segmenty ve zcela nejužší vazbě, ba je na nich dokonce založena. Marketingová komunikace, jejímž cílem by bylo oslovit vegany, by se podle mého názoru měla zcela jistě vydat směrem internetové reklamy, neboť právě tam se dají kampaně nastavit tak, aby mířily pouze na tento segment, což je například v offline marketingu, vzhledem k počtu veganů, velmi složité.
Dále jsem seznámila čtenáře s vegany, a to především z pohledu jejich postojů, neboť si myslím, že souvisí s jejich spotřebním chováním na trhu mnohem více, než jakákoliv jiná kritéria, kterými se tržní segmenty obecně vymezují. Aby byl čtenář schopen jejich postojům porozumět, snažila jsem se rovněž vysvětlit jejich důvody a aspekty. Tyto důvody a fakta se dále rovněž dají dobře použít při marketingové komunikaci. Pro další upřesnění charakteristiky veganů, které rovněž považuji za esenciální, jsem zvolila demografické dělení, které společně s tím psychografickým, poslouží jak marketérům, tak podnikatelům, jako silný nástroj pro zasažení této cílové skupiny. Zkrátka pokud inzerent bude znát pohlaví a věk, které v daném segmentu převažují, společně se zájmy cílové skupiny a bude vědět, jaký je přibližný příjem rodiny, bude velmi dobře připraven na zahájení propagace a utvoření odpovídající nabídky. Nicméně zkoumaný vzorek respondentů nebyl takového rozsahu, aby bylo možné učinit v tomto směru jednoznačné závěry. Na druhou stranu demografická kritéria nejsou u této konkrétní skupiny klíčovými.
Aby však nabídka podnikatele byla na trhu ojedinělá, zaměřila jsem se v posledních třech kapitolách na analýzu stávajícího trhu. Provedla jsem analýzu nabídky v oblasti zboží i stravovacích služeb; dále jsem se vyjádřila ke stávající poptávce a pomocí spojení těchto dvou hlavních indikátorů trhu jsem odhalila stávající mezeru na trhu a navrhla některé kroky a možnosti podnikání, ať už by šlo o založení zcela nového podniku, či jen o určité rozšíření a úpravy již existující nabídky. Rovněž jsem zmínila okolnosti, při kterých si myslím, že by určité typy podniků, cílené na vegany, mohly utrpět ztrátu.

38

Zdroje:
Literatura:
BÁRTA, Vladimír a Hilda BÁRTOVÁ. Marketingový výzkum trhu. Praha 1:
ECONOMIA, 1991. Str. 107. ISBN 80-85378-09-4.
BÁRTOVÁ, Hilda, Vladimír BÁRTA a Jan KOUDELKA. Chování spotřebitele a výzkum trhu. Druhé přepracované vydání. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-07781.
KISLINGEROVÁ, Eva a Günther WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství 2. přepracovné a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-897-2.
PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy. 1. vyd.
Praha: Svoboda Servis, 2002. 68 s. ISBN 80-86320-23-5.
RIAZ, Milan N. a Muhammad M. CHAUDRY. HALAL: Food production. USA: CRC
Press LLC, 2004. ISBN 1-58716-029-3.

Internetové zdroje:
269. Oběti vaječného průmyslu [online]. 2014 [cit. z:http://www.269.cz/2014/04/obeti-vajecneho-prumyslu.html 2015-03-01].

Dostupné

AARP. CONASON, Joe. Bill Clinton Explains Why He Became a Vegan [online]. 2013
[cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.aarp.org/health/healthy-living/info-082013/bill-clinton-vegan.html
Academy of Nutrition and Dietetics. Building a Healthy Vegetarian Meal: Myths and
Facts
[online].
2014
[cit.
2015-03-06].
Dostupné z: http://www.eatright.org/resource/food/nutrition/vegetarian-and-special-diets/building-ahealthy-vegetarian-meal-myths-and-facts
AdWords nápověda. Obsahová síť [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://support.google.com/adwords/answer/2404190 Alternativní medicína a palmový olej. Vlastní průzkum. Aktivní od 15.2.2015 do
15.2.2016. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10433
Animal Welfare Institute. Fact Sheet: The Welfare of Chickens Raised for Meat [online].
[cit.
2015-02-28].
Dostupné
z: https://awionline.org/sites/default/files/uploads/documents/fa-broilerfactsheet-022812.pdf Applied animal behaviour science. STĚHULOVÁ, Ilona, Lena LIDFORS a Marek
ŠPINKA.Response of dairy cows and calves to early separation: Effect of calf age and visual and auditory contact after separation [online]. 2007 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.appliedanimalbehaviour.com/article/S0168-1591(07)00122-0/pdf 39

BBC. Veganská strava ohrožuje lidské zdraví [online]. 2005 [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/02/050222_vegan_diet_pckg.shtml
Beyond Meat. THE BILL GATES-BACKED COMPANY THAT’S REINVENTING
MEAT[online]. 2013 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://beyondmeat.com/beyondmeat-the-bill-gates-backed-company-thats-reinventing-meat/
BHASIN, Hitesh. Marketing 91. 6 Advantages of Segmentation [online]. 2013 [cit. 201502-26]. Dostupné z:http://www.marketing91.com/6-advantages-segmentation/
BLACK, Richard. BBC. 'Only 50 years left' for sea fish [online]. 2006 [cit. 2015-02-28].
Dostupné z:http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6108414.stm
Cirkusy bez zvířat. Kde platí zákaz cirkusů se zvířaty [online]. 2015 [cit. 2015-04-14].
Dostupné z: http://www.cirkusybezzvirat.cz/cirkusy/kde-plati-zakaz-cirkusu-se-zviraty/
Cowspiracy. Infographic [online].
2014
z:http://www.cowspiracy.com/infographic

[cit.

2015-02-28].

Dostupné

CVVM pro Svobodu zvířat - Kožešinová zvířata. In: CVVM [online]. 2013 [cit. 2015-0221]. Dostupné z:http://www.protisrsti.cz/dokumenty/Zaverecna_zprava_CVVM_2013.pdf
Černá kočka v nouzi [online]. 2014 http://cernakockavnouzi.cz/?hc_location=ufi [cit.

2015-04-14].

Dostupné

z:

Česká společnost pro výživu a vegetariánství.Rizika vegetariánské stravy v dětském věku[online]. 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://csvv.cz/index.php/stanoviska-adoporuceni/stanoviska-k-vegetarianstvi/rizika-vegetarianske-stravy-v-detskem-veku
ČSÚ (Český Statistický Úřad). Naděje dožití a průměrný věk - Metodika [online]. 2014
[cit.
2015-03-01].
Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek
DAVIS, John. World Veganism – past, present, and future [online]. 2012 [cit. 2015-0220]. Dostupné z: http://www.ivu.org/history/Vegan_History.pdf
Dietitians of Canada. Healthy Eating Guidelines for Vegans [online]. 2014
[cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.dietitians.ca/Nutrition-Resources-AZ/Factsheets/Vegetarian/Eating-Guidelines-for-Vegans.aspx
DEFRA - Department for Environment Food & Rural Affairs. Report, questionnaire and data tables following Survey of Public Attitudes and Behaviours toward the Environment:
2007
[online].
2007
[cit.
2015-03-06].
Dostupné z: http://archive.defra.gov.uk/evidence/statistics/environment/pubatt/download/pas2007_dat a_all.pdf 40

Demografické členění. Vlastmí průzkum [online]. Aktivní od 26.2.2015 do 20.4.2015 [cit.
2015-04-22]. Dostupné z: http://www.netquest.cz/dotaznik/175640/vymezeni-veganujako-trzniho-segmentu.html
Ekologické centrum Most. Psí množírny – noční můra milovníků psů [online]. 2014 [cit.
2015-02-27]. Dostupné z: http://www.ecmost.cz/clanky.php?page=mnozirny
Ekologické listy. LINHARTOVÁ, Eva. Hospodářská zvířata v lidské péči - Skot [online].
2008
[cit.
2015-03-01].
Dostupné z: http://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=199
EVROPSKÁ KOMISE. SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ TÝKAJÍCÍ SE USTANOVENÍ
O ZKOUŠKÁCH NA ZVÍŘATECH V NAŘÍZENÍ (ES) Č. 1223/2009 O KOSMETICKÝCH
PŘÍPRAVCÍCH. In: č. 1223/2009. 2013. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013SC0067&qid=1423782621774&from=CS
European Vegetarian Union. How many veggies [online]. 2007 [cit. 2015-03-06].
Dostupné z: http://www.euroveg.eu/lang/en/info/howmany.php
Fair trade. Co je Fair z:http://www.fairtrade.cz/ trade

[online].

2015

[cit.

2015-02-20].

Dostupné

Forbes. Do This One Thing Before Doing Business In China [online]. 2014 [cit. 2015-0220]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/forbesasia/2014/09/07/do-this-one-thingbefore-doing-business-in-china/
Gallup. In U.S., 5% Consider Themselves Vegetarians Even smaller 2% say they are vegans [online].
2012
[cit.
2015-03-06].
Dostupné z: http://www.gallup.com/poll/156215/consider-themselves-vegetarians.aspx
GatesNotes. Future of Food [online]. 2013 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.gatesnotes.com/ About-Bill-Gates/Future-of-Food
Glipolis: Jak naše talíře otáčejí světem. Praha 1: Glipolis, 2014 [cit. 2015-02-25].. ISBN
978-80-87753-16-3. Dostupné z: glopolis.org/soubory/8aaf/Jak-nase-talire-otaci-svetemmini.pdf
Globes. ‫[ סקר: רבעמהישראליםהפחיתואכילתבשר, %01 הפכולצמחונים‬online]. 2014 [cit. 2015-0306].
Dostupné
z: http://www.globes.co.il/news/article.aspx?did=1000906210#fromelement=hp_folders_82 1
Globus. Bio výrobky [online]. 2014a [cit. 2015-04-19]. https://www.globus.cz/praha-cakovice/nabidka/alnatura.html Dostupné

z:

Globus. Globus gold [online]. 2014b [cit. 2015-04-19]. Dostupné https://www.globus.cz/praha-cakovice/nabidka/vlastni-znacka/globus-gold.html z:

41

Great vegan athletes
[online].
z:http://www.greatveganathletes.com/

2015

[cit.

2015-03-14].

Dostupné

Grist. Twitter founders are investing in vegan meat [online]. 2012 [cit. 2015-04-22].
Dostupné z: http://grist.org/list/twitter-founders-are-investing-in-vegan-mea/
Happy Cow. 100% Vegetarian & Vegan Restaurants [online]. 2015 [cit. 2015-04-22].
Dostupné z: http://www.happycow.net/europe/
H1. S inbound marketingem nebudete sedět v koutě [online]. 2014 [cit. 2015-02-06].
Dostupné také z:http://www.h1.cz/files/inbound2.pdf
Harvard health publications. Vitamin B12 deficiency can be sneaky, harmful [online].
2013 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.health.harvard.edu/blog/vitamin-b12deficiency-can-be-sneaky-harmful-201301105780
HOEKSTRA, Arjen Y. Twente Water Centre. The hidden water resource use behind meat and dairy
[online].
2012
[cit.
2015-05-28].
Dostupné
z: http://waterfootprint.org/media/downloads/Hoekstra-2012-Water-Meat-Dairy.pdf Hnutí duha. KASPŘÍKOVÁ, Lenka. Chov hospodářských zvířat a ekologické zemědělství [online].
2007
[cit.
2015-03-01].
Dostupné z:http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/chov_hospzvirat_a_ekozem edelstvi.pdf
Jídlo S.R.O. In: Kuře (1) - 36denní životní cyklus [online]. 2014 [cit. 2015-02-28].
Dostupné z: https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10003539-kure-1-36denni-zivotni-cyklus
KHT - Katedra hodnocení textilií Technické univerzity v Liberci. 13. Přednáška TZO
Kůže, usně, kožešiny [online]. 2013 [cit. 2015-02-21]. Dostupné www.kht.tul.cz/items/TZO/TZOp/TZO%2013.ppt z:

Laboratory of Food and Nutritional Sciences. Estimation of mineral and trace element intake in vegans living in Japan by chemical analysis of duplicate diets [online]. 2011 [cit.
2015-04-13].
Dostupné z: http://www.scirp.org/journal/PaperDownload.aspx?paperID=8555
Mongabay. Amazon Destruction [online]. 2006 [cit. 2015-02-25]. z:http://rainforests.mongabay.com/amazon/amazon_destruction.html Dostupné

Názor na veganství a zdraví člověka. Vlastní průzkum [online]. Aktivní od 3.2.2015 do
3.2.2016 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10398
Nejvyšší správní soud. Rozsudek jménem republiky [online]. 2010 [cit. 2015-04-16].
Dostupné
z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0003_2Aps_100_20110511100658_ prevedeno.pdf
Netestováno na zvířatech. Jsou všechny výrobky společností s certifikátem HCS/HHPS veganské? [online].
2015
[cit.
2015-04-19].
Dostupné z: 42

http://www.netestovanonazviratech.cz/faq/jsou-vsechny-vyrobky-spolecnosti-scertifikatem-hcs-hhps-veganske.htm
Netestováno na zvířatech.Není již testování kosmetiky na zvířatech zakázáno? [online].
2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.netestovanonazviratech.cz/faq/neni-jiztestovani-kosmetiky-na-zviratech-zakazano-.htm
New Scientist.Circus captivity is beastly for wild animals [online]. 2009 [cit. 2015-0221]. Dostupné z: http://www.newscientist.com/article/dn17169-circus-captivity-is-beastlyfor-wild-animals.html#.VN0snVOG8v8
NIMON, A. J. a D. M. BROOM. WELFARE FARMOVĚ CHOVANÝCH NORKŮ A
LIŠEK V SOUVISLOSTI S TECHNOLOGIÍ A MANAGEMENTEM CHOVU. Cambridge,
1998. Výzkumný článek. Cambridge University Animal Welfare Information Centre.
Obránci zvířat. Galerie [online]. http://www.obrancizvirat.cz/galerie/ 2015

Proti srsti.Situace v ČR
[online].
z:http://www.protisrsti.cz/situace-v-cr.htm

[cit.

2015

2015-03-24].
[cit.

Dostupné

2015-02-21].

z:

Dostupné

SAPÍKOVÁ, Kateřina.NEGATIVNÍ DOPADY VÝROBY A SPOTŘEBY ŽIVOČIŠNÝCH
PRODUKTŮ A ZHODNOCENÍ JEJICH OCEŇOVÁNÍ. Brno, 2014. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/348921/esf_m/IS_FINAL_DP_Negativni_dopady_vyroby_a_spotre by_zivocisnych_produktu_a_zhodnoceni_jejich_ocenovani.pdf.
Diplomová
práce.
Masarykova univerzita.
Sklik nápověda. Retargeting [online]. http://napoveda.sklik.cz/cz/retargeting.html 2015

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z:

Společnost pro výživu.Veganská dieta [online]. 2009 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z:http://www.vyzivaspol.cz/encyklopedie-vyzivy-v-hesla/veganska-dieta.html Stanovy Společnosti pro výživu. Praha, 2005. [cit. 2015-04-13]. http://www.vyzivaspol.cz/res/data/000171.pdf Dostupné z:

STERN, L. Climate chief Lord Stern: give up meat to save the planet. In: The Times:
Environment
[online].
2009
[cit.
2015-02-24].
Dostupné z: http://www.thetimes.co.uk/tto/environment/article2144741.ece
Spotřební chování veganů. Vlastní průzkum [online]. Aktivní od 14.2.2015 do 14.2.2016
[cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10429
Stránka pro sýraře. Syřidlo [online]. z:http://www.syrar.cz/cz/___-syridlo 2014

[cit.

2015-02-20].

Dostupné

Svoboda zvířat - zpravodaj.Chov zvířat v zoologických zahradách. [online]. 2014, I [cit.
2015-02-21].
Dostupné z:http://www.protisrsti.cz/dokumenty/SvZv%20Zpravodaj%20I_14%20pro%20web.pdf 43

Svoboda zvířat. Pokusy na zvířatech [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.pokusynazviratech.cz/pokusy-na-zviratech.htm Tesco. Tesco zpřehledňuje a rozšiřuje... [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/pro-novinare/tiskove-zpravy/2014/tesco-zprehlednujea-rozsiruje-nabidku-specialni-vyzivy/ Tesco. Naše nabídka [online]. 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://nakup.itesco.cz/
The Born Free. ZOOCHOSIS: ABNORMAL AND STEREOTYPIC BEHAVIOUR IN
CAPTIVE
ANIMALS
[online].
2013
[cit.
2015-02-20].
Dostupné
z:http://www.bornfree.org.uk/campaigns/zoo-check/captive-wildlife-issues/abnormalThe British National Health Service. The vegan diet [online]. 2013 [cit. 2015-03-06].
Dostupné z: http://www.nhs.uk/Livewell/Vegetarianhealth/Pages/Vegandiets.aspx
The British Nutrition Foundation. In: PHILLIPS, F. Vegetarian nutrition [online]. 2005
[cit.
2015-03-07].
Dostupné
z: http://www.nutrition.org.uk/publications/briefingpapers/vegetarian-nutrition The Dietitians Association of Australia. Vegan Diets [online]. 2015 [cit. 2015-03-07].
Dostupné z: http://daa.asn.au/for-the-public/smart-eating-for-you/nutrition-a-z/vegandiets/
The guardian. Raising children as vegans 'unethical', says professor [online]. 2005 [cit.
2015-04-13]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/society/2005/feb/21/health.food
The Mayo Clinic: Healthy Lifestyle. Nutrition and healthy eating. Vegetarian diet: How to get the best nutrition [online]. 2012 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.mayoclinic.org/healthy-living/nutrition-and-healthy-eating/indepth/vegetarian-diet/art-20046446 The United States Department of Agriculture: Choose my plate. Tips for Vegetarians
[online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.choosemyplate.gov/healthyeating-tips/tips-for-vegetarian.html
The Vegan Society.Definition of veganism [online]. 2015 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: https://www.vegansociety.com/try-vegan/definition-veganism THE VEGETARIAN MOVEMENT IN ENGLAND,: 1847-1981 : A STUDY IN THE
STRUCTURE
OF
ITS
IDEOLOGY.
Londýn,
1981.
Dostupné
z: http://www.ivu.org/history/thesis/bible-christian.html. Disertační práce. University of
London.
Ukažte to vládě. Zákaz http://www.ukaztetovlade.cz/ [online].

2015

[cit.

2015-05-28].

Dostupné

Útulek Tibet [online]. 2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.utulektibet.cz/cs/

44

z:

Veganmind.Vzniká Statek Naděje [online]. 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z:http://veganmind.cz/clanek/vznika-statek-nadeje Vegansidekick. 29 Grass-fed, organic, free-range etc [online]. 2015 [cit. 2015-03-01].
Dostupné z: http://www.vegansidekick.com/guide
Veganství a zdraví. Vlastní průzkum [online]. Aktivní od 3.2.2015 do 3.2.2016 [cit. 201503-07]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10399
Vegetarian Times. Vegetarianism In America [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.vegetariantimes.com/article/vegetarianism-in-america/
Veggland [online]. 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.veggland.com/
Vibrac, animal health. Mastitida a somatické buňky [online]. 2012 [cit. 2015-03-01].
Dostupné z:http://www.virbac.cz/files/skot/MastitisGuide_CZ.pdf
Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat.
In: Sbírka zákonů. 2004, 69/2004. Dostupná také z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-o-minimalnich-standardechpro-ochranu-hospodarskych-zvirat-14169.html Vymezení veganů jako tržního segmentu: Vlastní průzkum [online]. Aktivní od 14.2.2015 do 14.3.2015
[cit.
2015-03-14].
Dostupné
z:http://www.netquest.cz/dotaznik/vysledky/175640/vymezeni-veganu-jako-trznihosegmentu.html
Výzkumný ústav živočišné výroby. JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT
TELATA? [online].
2012
[cit.
2015-02-25].
Dostupné z: http://www.vuzv.cz/sites/File/Aktuality/2012/Stan%C4%9Bk.pdf
Zákon č. 409 / 2008 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/sb133-08-pdf.aspx
Zvíře v tísni [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.zvirevtisni.org/

45

Přílohy
Příloha č.1 - Praktiky při chovu zvířat
Některé charakteristiky zvířat budu čerpat z portálů pro chovatele a odborných studií. Podmínky chovu zvířat budu interpretovat ze sbírky zákonů České republiky.
Projevy nepohody zvířat pak budu získávat z dat Hnutí DUHA a Ochránců zvířat, a to z důvodu, že o skutečném dění v těchto chovech lze získat data pouze z videí či fotografií aktivistů.
Zvířata ve velkochovech jsou často vystavena neustálému stresu a nejsou uspokojeny jejich základní potřeby.
Krávy stráví celý život přivázány na jednom místě, kde se dojí. (Hnutí DUHA,
2007) A to často při nedostatečném denním světle, v zápachu z výkalů na nedostačující podestýlce. Jejich mláďata jsou od nich nejčastěji oddělována během dvou hodin po narození. (Výzkumný ústav živočišné výroby, 2012) Kráva má velmi silné mateřské pudy (Stěhulová, Lidfors, Špinka, 2007) a není tedy vyjímkou několikadenní silné bučení, po tom, co je jí tele odebráno; telata jsou odrohována bez užití znecitlivění
(Zákon č. 409/2008 Sb.), uzavírána do nezateplených boud, a to i při -15°C mrazech a některé z nich následkem umrznou. (OHZ, 2010) Dospělé krávy často trpí mastitidou
(zánětem vemene) (Vibrac, 2012). Běžné krávy se dožívají 20–25 let, krávy v mléčném průmyslu se dožijí maximálně pěti13, kdy jsou zcela vyčerpané poslány na jatka. Krávy na maso se dožijí v průměru rok a půl. (Ekologické listy, 2008)

Krávy ve vlastních výkalech

Nezateplená bouda – škvírami profukuje, telata jsou venku i v 15°C mrazech. OHZ

Umrzlé tele, OHZ

Zdroj: Fotografie, oskenované z Zdroj: fotografie, oskenované z brožury organizace OHZ tištěné brožury organizace OHZ

Zdroj: fotografie, oskenované z tištěné brožury organizace OHZ

13

Kdybychom tato čísla přenesli na obyvatele ČR (průměrná naděje dožití 88let) (ČSÚ, 2014), umírali by
Češi zhruba ve věku 17,5 let naprostým vyčerpáním.

46

Prasata žijí v nepřiměřeně malých prostorech, které se podle věku a váhy pohybují mezi 0,15m2 a 1m2 (Vyhláška č. 208/2004 Sb.),často chybí podestýlka a zvířata žijí ve vlastních výkalech. Vykazují známky kanibalismu či stereotypního okusování hrazení. Stejně jako u krav, jsou selata oddělována od matky. Selatům jsou posléze odstraňovány ocasy a genitálie bez užití anestetik (Zákon č. 409/2008 Sb.), některá z nich jsou zraněná a neošetřená.
Kanibalismus u prasat

Sele na roštové podlaze a betonu, zraněné, neošetřené oko

Zdroj: Fotografie, oskenované z brožury organizace OHZ

Zdroj: Fotografie, oskenované z brožury organizace OHZ

Stereotypní okusování hrazení, OHZ

Prasata v místnosti bez oken

Zdroj: Fotografie, oskenované z brožury organizace OHZ

Zdroj: Fotografie, oskenované z brožury organizace OHZ

Následující informace o českých kuřatech jsou čerpány z rozhovorů mezi

reportéry a pracovníkem jedné z českých drůbežáren. V jedné hale namačkáno i tisíce kuřat, průměrně se na jednom metru čtverečním vyskytuje 19,5 kuřete. Jsou vyšlechtěná tak, aby byla za 36 dnů připravena na porážku. Kratší doba nebyla zvolena jen proto, že by se několikrát zvýšilo procento úhynu kuřat a chov by byl tedy neekonomický. Kuřata jsou vystresovaná tak, že i náhlé rozsvícení či zatleskání může způsobit jejich smrt. (Jídlo S.R.O., 2014). V důsledku nadměrného růstu mají vážné problémy s končetinami, které jim znemožňují i běžnou chůzi, trpí zlomeninami nebo bolestmi kloubů. Dále se u nich běžně projevují kardiovaskulárními nemoci, selhání plic

47

či náhlá smrtí. (Animal Welfare Institute, 2015) Kohoutí mláďata, jichž se líhne zhruba polovina, a kteří společně s hendikepovanými samicemi nemají žádnou cenu pro vaječný průmysl, jsou rozemleti či udušeni hned první den života.14 (269, 2014) To naznačuje i pracovník drubežárny se slovy „jsou vyhozeni“.
Slepice jsou držené v bariérových klecích bez jakéhokoliv přísunu slunečního světla, kde nemohou ani roztáhnout křídla, proběhnout se či zobat v zemi. Nejsou tedy uspokojeny ani základní potřeby. Trpí zlomeninami. Po roce až dvou jsou slepice zcela vyčerpané zabity na jatkách. (Hnutí DUHA, 2007)
Příloha č. 2
Nabídka řetězců v ČR
Albert
Alternativy masa
Tofu natural
Tofu marinované
Tempeh uzený
Tofu uzené
Sójové kostky
Pomazánky:
Mandlové máslo
Tofu lahůdka pomazánka
Hummus spicy
Hummus trio
Hummus oriental
Arašídový krém
Lotus krém (380g)
AHB lískooříškový krém (nutela)
Jogurty:
Alpro puding vanilka
Mléka:
Alpro mléko mandlové
Alpro mléko sójové
Alpro mléko rýžové
Provamel mléko sójové
Alpro pitíčko vanilkové
Alpro pitíčko čokoládové
Ostatní:
Smetana Provamel
Mrkvový salát s ananasem
Penny Market
Alternativy masa
Sójové kostky
Jednota COOP nic Billa
Alternativy masa
Tofu natural
Tofu uzené
Tofu marinované
Tempeh uzený
Pomazánky
Tofu lahůdka klasik
Mexická pomazánka
Francouzská pomazánka
Tataráčik
Hummus pikant
Hummus Maroko
Hummus arabský
Jogurty:
Joya jogurt bílý (150g)
Joya jogurt jahoda (150g)
Alpro puding vanilka
Alpro puding čokoláda
Mléka:
Joya shake choco
Alpro sójové mléko natural
Alpro sójové mléko vanilka
Alpro čoko pitíčko
Žabka
Alternativy masa
Bílé tofu
Uzené tofu
Pomazánky
Lotus krém

Lidl
Alternativy masa
Tofu Bílé
Tofu Bylinkové
Tofu lahůdkové / marinované
Tofu chilli
Tofu uzené
Pomazánky:
Škvarková
Francouzská
Mexická
Tataráčik
Mléka: nemají Kaufland
Alternativy masa tofu natural tofu uzené
Sójové kostky
Sójové nudličky
Vegetaria knedlíčky (200g)
Vegetaria řízky
Vegetaria nugetky
Pomazánky:
nemají
Jogurty:
Sojáčik (různé příchutě)
Kika rýžový jogurt
Mléka:
Joya vanilka
Joya čoko
Soja Drink So lecker čoko
Soja Drink So lecker vanilka

14

Záběry ze sexování kuřat zobrazují následující videa: www.youtube.com/embed/KL2HZBJ37m0 www.youtube.com/embed/5c9wF214b0c 48

Soja Drink So lecker natural
Soja-Reis Drink So lecker
Reis Drink So lecker
Reis Drink So lecker bez cukru

Zdroj: Vlastní terénní průzkum: Albert, Koněvova 2502/250, Praha 3; Kaufland, V
Třešňovce 232/2, Praha 3; Lidl, Koněvova 1962, Praha 3; Billa, V Celnici 4, Praha 1;
Penny Market, Malešická 2799/22b, Praha 3; Žabka, Seifertova 1527/16, Praha 3;
Jednota COOP, Linecká 259, Kaplice
Příloha č.3 Vlastní průzkum – Dotazníky
Dotazníky: 1) Veganství a zdraví a 2) Názor na veganství a zdraví člověka
Jaký je Váš názor na veganství a zdraví? (Pokud je pro vás odpověď nedostačující, můžete vložit poznámku)
Veganství je méně zdravé než konvenční strava

Veganství může být stejně zdravé jako konvenční strava, vždy záleží na tom, jak se člověk stravuje.

Veganství je zdravější než konvenční strava, není však ekvivalentem zdravé výživy

Veganství je zdravé

2) Co si představíte pod slovem veganství?
Druh stravování

Životní styl

Láska

Empatie

49

Minimalizace utrpení

Soucit

Omezování jedince (vegana)
Zdroje: Názor na veganství a zdraví člověka. Vlastní průzkum [online]. Aktivní od
3.2.2015 do 3.2.2016 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik10398
Veganství a zdraví. Vlastní průzkum [online]. Aktivní od 3.2.2015 do 3.2.2016 [cit. 201503-07]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10399
Dotazník: Spotřební chování veganů
1) Kde nejraději nakupujete potraviny?
Obchody se zdravou výživou
Supermarkety
Veganz
Veganské e-shopy
Farmářské trhy, nabízející lokální potraviny
Fresh bedýnky
Jiné
2) Kde nejčastěji nakupujete potraviny? Do poznámky prosím, pokud chcete, napište proč Obchody se zdravou výživou

Supermarkety

Farmářské trhy, nabízející lokální potraviny

Veganz

50

Veganské e-shopy

Fresh bedýnky

Jiné

3) Kde nakupujete kosmetické výrobky? Zaškrtněte vyhovující odpověď, pokud své kosmetické výrobky napujete jinde nebo na e-shopu, napište prosím do poznámky kde / v jakém e-shopu, děkuji
DM

Lush

E-shop

PeMi drogerie

Marks & Spencer

V bio obchodech

Jinde

4) Jaký druh veganských potravin nakupujete? (proč?)
Kvalitní (dražší) potraviny

51

Bio potraviny

Pouze lokální potraviny

Převážně lokální potraviny

Náhodně, co nejlevnější

5) Při léčbě omecnění, obecně preferuji:
Alternativní medicínu
Klasickou medicínu
6) Při pohybu na kratší vzdálenosti (1-3km), preferuji:
Chůzi
Jízdu na kole / bruslích / skateboardu apod.
Jízdu MHD
Jízdu autem
Jízdu autem (kdyby byla možnost přepravy MHD, zvolím MHD)
Jízdu na motorce či jiném motorovém vozidle
7) Při pohybu na delší vzdálenosti (nad 20 km) mezi místy, na jejichž trase je dostatečně pokryta možnost hromadnou dopravou, preferuji:
Jízdu hromadnou dopravou (autobus, vlak....)

Jízdu autem

Jízdu na motorce

52

Jinak

8) Snažím se nakupovat fairtrade
Ano
Ne
Zdroj: Spotřební chování veganů. Vlastní průzkum [online]. Aktivní od 14.2.2015 do
14.2.2016 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10429

Název dotazníku: Alternativní medicína a palmový olej
1) Jaký postoj máte k palmovému oleji? (proč)
Kupuji výrobky s palmovým olejem

Kupuji výrobky pouze s certifikovaným palmovým olejem

Snažím se výrobky s palmovým olejem nekupovat

Snažím se výrobky s palmovým olejem nekupovat, když už, tak jen s certifikovaným Nekupuji výrobky s palmovým olejem

Jiná odpověď:

2) Pokud jste odpověděli, že výrobky palmovým olejem nechcete podporovat, co je podle vás alternativním řešením?

53

Zdroj: Alternativní medicína a palmový olej. Vlastní průzkum. Aktivní od 15.2.2015 do
15.2.2016. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://login.oursurvey.biz/dotaznik-10433

o

Dotazník: Demografické členění:
1. Jste vegan / veganka? (Pokud nejste vegani, prosím nevyplňujte dotazník)
(vitariánství, frutariánství a další formy veganství rovněž spadají pod pojem vegan)
Můžete vybrat pouze jednu odpověď
Ano
Ne

o

2. Vaše trvalé bydliště:
(Adresa, kterou máte uvedenou v občanském průkazu)
Můžete vybrat pouze jednu odpověď
Vesnice (do 3000 obyvatel)
Město (do 15 000 obyvatel)
Město (15 000 - 100 000 obyvatel)
Město (nad 100 000 obyvatel)
Brno
Praha
Mé trvalé bydliště se nenachází na území České republiky (uveďte prosím stát a připište velikost obce viz odpovědi 1-4)

o

3. Vaše přechodné bydliště:
Místo, kde se vyskytujete častěji (hlavně studenti, bydlící na koleji apod.)
Můžete vybrat pouze jednu odpověď
Vesnice (do 3000 obyvatel)
Město (do 15 000 obyvatel)
Město (15 000 - 100 000 obyvatel)
Město (nad 100 000 obyvatel)
Brno
Praha
Mé přechodné bydliště se nevyskytuje na území České republiky
(určete stát a připište velikost obce viz 1-4)
Nemám přechodné bydliště

o

4. Pohlaví:
Můžete vybrat pouze jednu odpověď
Muž

54

Žena o 5. Věk:
Můžete vybrat pouze jednu odpověď
13 - 17
18 - 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 +

o

6. Dokončené vzdělání:
(Pokud zatím nemáte dokončené vysokoškolské vzdělání, zadejte do poznámky: studuji vysokou školu)
Můžete vybrat pouze jednu odpověď základní střední bez maturity / vyučen střední s maturitou vysokoškolské o

7. Jaký je čistý měsíční příjem celé Vaší domácnosti?
Můžete vybrat pouze jednu odpověď do 15 000 Kč
15 001 až 30 000 Kč
30 001 až 45 000 Kč
45 001 až 60 000 Kč
60 001 až 100 000 Kč
100 001 až 250 000 Kč
250 001 a více Kč
Zdroj: Demografické členění. Vlastmí průzkum [online]. Aktivní od 26.2.2015 do
20.4.2015
[cit.
2015-04-22].
Dostupné z: http://www.netquest.cz/dotaznik/175640/vymezeni-veganu-jako-trzniho-segmentu.html

55

Příloha č.4 Nabídka veganského jídla v běžných restauracích
Název retaurace +
Nabídka
Nabídka veganského jídla adresa vegetariánského jídla
a) možnost sestavit jídlo z příloh
b) možné úpravy po domluvě s obsluhou Restaurace Oblaca
Celkem jídel v
Ani jedno veganské jídlo v menu ani
Mahlerovy sady 1, menu: 20 dezerty Praha 3
Vegetariánské: 3 +
a) nemají přílohy dezerty Restaurace MIMINOO
Celkem jídel: 40
Veganských jídel: 1
Mahlerovy sady 1,
Vegetariánské: 6 +
a) Jídlo by šlo složit z příloh
Praha 3 dezerty Rožmitálka Žižkov
Koněvova 1194/85,
Praha 3 – Žižkov

Celkem jídel: 78
Vegetariánské: 28

Pizza Capola
Koněvova 1947/188,
Praha 3

Celkem jídel: 37
Vegetariánské: 12

Hui Bin Ge
Vinohradská 2227/192,
Praha, Vinohrady

Celkem jídel: 73
Vegetariánské: 3
Nejasné: polévky, jarní závitky

Restaurace Vegan City
Husitská 192/45, Praha
3 - Žižkov

Celkem jídel: 66
Vegetariánské: 66

Pizzerie Nominanza
Táboritská 23, Praha 3

Celkem jídel: 117
Vegetariánské: 24 + dezerty Restaurace KOPYTO
Bořivojova 833/116,
Praha 3

Celkem jídel: 48
Vegetariánské: 12
+ dezerty

Spice India
Husitská 91/17, Praha 3

Celkem jídel: 97
Vegetariánské: 27 + dezerty 56

Veganská jídla: 3
1. Smažené žampiony
2. Zeleninová polévka
3. Topinky s česnekem
a) Veganské jídlo by šlo složit z příloh b) Špagety bez parmazánu
Veganská jídla: 0
b) šla by objednat pizza bez sýru
(platí se ale stejně jako se sýrem)
Veganská jídla: 2
1. Smažená brokolice s houbami a rýží 2. Tofu se zeleninou a rýží
(Pálivé zelí)
Veganská jídla: 66

Veganská jídla: 3 (plnohodnotný oběd) a) z příloh nelze složit veganské jídlo dezert: ovocný salát
Veganská jídla: 3
1. Bramborové lupínky
2. Pražené horké mandle
3. Salát z kysaného zelí s cibulkou a paprikou Staročeská bramboračka s houbami?
a) klasické obědové jídlo je možno složit z příloh
Veganská jídla: 16

Restaurace U Kozla
Jana Želivského 1777/4,
Praha - Žižkov

Dále už jen nabídka veganských jídel

Fofr pizza
Koněvova 148, Praha 3

Celkem hlavních jídel: 28
Veganská hlavní jídla: 0
a) samostatná příloha s kečupem
Celkem hlavních jídel: 28
Veganská hlavní jídla: 1
1. ROZMARÝNOVÉ TYČINKY
Ø32cm (pizza těsto, česnek, olivový olej, rozmarýn)
a) nemají přílohy
b) SORENTO (tomato, bazalka, parmezán) – pokud by šlo bez parmezánu Celkem jídel: 33
Veganská jídla: 1 (salát)
a) Grilovaná zelenina
b) některé saláty a těstoviny požádat bez sýru / masa
Nejasné: 1. Krémové dýňové rizoto s lístky baby špenátu, praženými semínky a sladkým česnekem
2. Hráškový krém s mátou a šafránovými nočky
Celkem jídel: 14
Veganská jídla:0
a) Pečené brambory v troubě s čerstvými bylinkami
Celkem jídel: 75
Veganská jídla: 3
1. Brambory na cibulce
2. Míchaný zeleninový salát
3. Pikantní fazolový salát

INFINITY Restaurant &
Music Bar
Chrudimská 2526/2a,
Praha - Vinohrady

Hostinec U Vodoucha
Jagellonská 21, Praha 3
Restaurace Království
Kubelíkova 36, Praha Žižkov

Snídaně: 13
Veganské snídaně: 0
a) z příloh nelze složit veganský oběd
Restaurace U Sládečků ke oblíbeným
Vinohradská 1575/142,
Praha - Vinohrady

Celkem jídel: 37
Veganská jídla: 1
1. Česnečka (pokud není z masového vývaru) a) z příloh lze složit veganský oběd

Potrefená husa
Vinohrady
Vinohradská 104, Praha
- Vinohrady

Celkem jídel: 52
Veganská jídla: 2
1. Špenátový salát se sušenými rajčaty 2. Tortilla chips

57

a) z příloh nelze sestavit plnohodnotný veganský oběd
b) Spaghetti aglio olio – požádat bez posypání parmezánem
Celkem jídel: 31
Veganská jídla: 2
1. Plátky grilovaného lilku podávané na ragů z pečené dýně s červenou čočkou 2. Nudličky tofu v pikantní omáčce z thajského kari s kokosovým mlékem, basmati rýže
a) z příloh nelze sestavit veganský oběd Celkem jídel: 15
Veganská jídla: 0
a) z příloh nelze složit veganský oběd
Nabízejí veganské saláty, ale dle ceny a názvu nejde o obědové jídlo ( např. Rajský salát za 43,- Kč)
Celkem jídel: 39
Veganská jídla: 0
a) z příloh lze složit veganské jídlo

Zahradní restaurace
Lavička
Seifertova 77, Praha 3

Bosna grill
Havlíčkovo náměstí
112/4, Praha - Žižkov

Restaurace Kabinet
Jana Želivského 10,
Praha 3
Restaurace Centimetr
Čáslavská 5, Praha 3

Vycházela jsem z
Valentýnského
menu, stále menu jsem nenašla

Celkem jídel: 4 (předkrm, polévka, hlavní jídlo, dezert)
Veganská jídla: 0
a) nemají přílohy
Restaurace Los v Oslu
Celkem jídel: 48 + dezerty
Perunova 17, Praha 3
Veganská jídla: 0
a) z příloh lze sestavit veganský oběd
Pizzerie Einstein 2
Celkem jídel: 133
Veganská jídla:
Seifertova 67, Praha 3
1. zeleninový kuskus
2. toast, rajské oliv. olej, bazalka, česnek 3. Pizza trojúhelníčky / chléb
4. Houbové rizoto
Nejasné: Těstoviny s obalenými žampiony Zdroj: Vlastní terénní výzkum nabídek restaurací v Praze 3

58

Similar Documents