Free Essay

France and Eurozone Crisis

In:

Submitted By vanussa15
Words 4579
Pages 19
Obsah
Summary .................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 5 Politický a hospodársky vývoj Francúzska v 80. a 90. rokoch 20. storočia .............................. 6 Záujmy Francúzska vo vzťahu k HMÚ ...................................................................................... 7 Nedodržování Paktu stability a růstu ze strany Francie ............................................................. 8 Ekonomická krize ....................................................................................................................... 9 Evropský stabilizační mechanismus......................................................................................... 10 Euro plus pakt........................................................................................................................... 10 Fiskální pakt ............................................................................................................................. 11 Plnění rozpočtových cílů ...................................................................................................... 11 Dohled nad bankami................................................................................................................. 12 Nálada ve Francii ..................................................................................................................... 13 Francouzská opatření ................................................................................................................ 14 Řešení krize .............................................................................................................................. 14 Záver......................................................................................................................................... 16 Seznam literatury...................................................................................................................... 17

2

Zoznam tabuliek
Tabulka 1. Státní rozpočet ........................................................................................................ 11 Tabulka 2 Nezaměstnanost....................................................................................................... 14 Tabulka 3Reálný růst HDP na osobu ....................................................................................... 14 Tabulka 4 Hrubý dluh Vládního sektoru (v % HDP) ............................................................... 14

3

Summary
This seminar work describes a process of creation of Economic and monetary union and an important role of France in this process. France as an economic and political great power played without any doubts an unthinkable role in the forming and the creation of EMU. We can consider that a project of the creation of EMU without France could not be realised. France and Germany were leading states from the beginning of the process. It was France that proposed one of the convergence criteria (the public deficit can be maximum of 3 % of GDP). Today situation of France has radically changed. France is not able to deal with high government deficit and thanks to economic crisis other macroeconomics indicators show an inability of France to be an example for other small countries in monetary union. From our point of view France should adopt necessary policies to improve its economic situation and guarantee a survival of EMU. The seminar work is divided into three main parts. The first part brings short outlook on the historical development of French views in the process of creation of EMU and process that preceded the adoption of common European currency. The first part has for objective to show the political and economic situation in the country and the way how it influenced decisions during this process. The second part brings view on the development in France that followed the adoption of euro. The situation in Europe was without any doubts influenced by economic crisis that had started in USA and passed into the rest of world. The economic problems of states in monetary unions started to appear and France has to offer suggestions to deal with this situation. The final part describes the negative feelings in France and suggestions to solve the crisis. This part describes also arrangements adopted by France that should help to improve situation in the country.

4

Úvod
Hospodárska a menová únia je dnes považovaná za jeden z najodvážnejších projektov európskej integrácie. Zavŕšením tohto projektu je dobrovoľné zanechanie národných mien členských štátov a prijatie spoločnej meny eura. Hospodárska únia je tvorená všetkými členskými štátmi EÚ, avšak nie všetky členské štáty postúpili v integrácii ďalej a rozhodli sa prijať spoločnú menu a podriať sa prísnejším pravidlám v oblasti fiškálnej politiky. V súčasnosti je eurozóna tvorená 17 členskými štátmi. Z historického hľadiska k vytvoreniu HMÚ dopomohla vzájomná spolupráca medzi dvomi európskymi veľmocami Nemeckom a Francúzskom a ich snaha o prehĺbenie ekonomickej integrácie najmä v menovej oblasti. Francúzsko sa teda prakticky hneď od začiatku prejavovalo ako dôležitý aktér pri formovaní európskej menovej spolupráce. Práve Francúzsko s prezidentom Mitterrandom dopomohli k pokročeniu diskusie o vzájomnej menovej spolupráci na vyššiu úroveň První část seminární práce bude zaměřena na nastínění vývoje Francie v rámci prvotních integračních procesů v Evropě a na působení hlavních determinujících faktorů na následnou pozici Francie v Evropském společenství. Hlavní část práce se věnuje nastínění aktuálnějším situacím. Pokusíme se ve stručnosti vysvětlit důvod prominutí sankce Francii za nedodržení pravidel Paktu stability a růstu. Nastíníme reakce Francie na ekonomickou krizi a jaké dopady krize měla na francouzskou ekonomiku. V závěrečné části seminární práce jsou zobecněny postoje Francie k aktuálním návrhům na zlepšení ekonomické situace v EU a předcházení případným hospodářským krizím. Pro zpracování seminární práce byly použity knižní publikace, týkající se integračních procesů v Evropě a vytváření hospodářské a měnové unie. Aktuálnější informace pak byly čerpány z internetových zdrojů, které uvádíme v seznamu zdrojů.

5

Politický a hospodársky vývoj Francúzska v 80. a 90. rokoch 20. storočia
V roku 1981 sa stáva novým francúzskym prezidentom Mitterrand, a hneď nato sa k moci po prvýkrát od roku 1945 dostáva ľavicová koalícia na čele s komunistickou stranou. Nová vláda presadzuje na rozdiel od vlád ostatných rozvinutých štátov hospodársku politiku v znamení Keynesiánstva (zvýšenie stimulov pomocou expanzívnej fiškálnej a monetárnej politiky, podpora štátu blahobytu, znárodňovanie...), čím nevyhnutne prispieva k rastu inflácie a zvyšovaniu deficitu bežného účtu. Mitterrand sa zároveň zaväzuje bojovať proti nezamestnanosti, zavádza minimálnu mzdu, skracuje pracovný týždeň a zvyšuje počet dní dovolenky. Jeho činy tak vedú k poklesu konkurencieschopnosti krajiny a zvýšeniu nezamestnanosti. Francúzska mena sa nachádza pod veľkým tlakom v rámci ERM a krajina sa musí rozhodnuť či nastúpi na cestu obnovy v rámci tohto systému, alebo opustí systém a podujme sa na hospodársku obnovu mimo Európskeho menového systému.(Hájková 2010) Prezident Mitterrand si napokon volí cestu obnovy v rámci EMS. Týmto rozhodnutím teda ovplyvňuje budúcnosť nie len Francúzska, ale aj zvyšku Európy. Pre Francúzsko to znamená návrat k tradičnému cieľu, ktorým bolo sledovanie stability menového kurzu (politika tzv. konkurečnej dezinflácie). Nastavenie tejto politiky je udržiavané aj v druhej polovici 80. rokoch po nástupe novej vlády pod vedením premiéra Jacquea Chiraca. V tomto období sa Francúzsko sústredi najmä na premietnutie svojich predstáv do konceptu vytvárania HMÚ. Vytvorením menovej únie chce Francúzsko prispieť k posilneniu postavenia Európskeho spoločenstva vo svetovom meradle, a tým zároveň posilniť aj svoju pozíciu. Jednostranná orientácia čisto na menovú stabilitu však vyusťuje do rastu nezamestnanosti a rozpočtového deficitu. V 90. rokoch musia pravicové a ľavicové vlády bojovať s odporom voči reformám, čo prispieva k nemožnosti plnenia fiškálnych konvergenčných kritérií. Schodok verejných financií sa nachádza nad stanovenou hranicou 3% čím narúša pomerne relatívnu disciplinovanosť v riadení verejných financií. V polovici 90. rokov sa k moci dostáva konzervatívna vláda na čele s Alainom Juppem. Vďaka ich politike sa štátu podarí znížiť rozpočtové výdavky, čo však na druhej strane vyvolá rastúcu nezamestnanosť a čoraz väčšiu nepopularitu vlády. (Sychra 2009) Verejnosť začína byť čoraz viac skeptickejšia, ale aj napriek týmto udalostiam verejnosť ako celok prijatie spoločnej meny podporuje.

6

Záujmy Francúzska vo vzťahu k HMÚ
HMÚ a spoločná mena boli Francúzskom vnímané ako prostriedok modernizácie štátu a ekonomiky a posilnenia svojej pozície vo svetovej politike. Spoločná mena tiež odrážala snahu o zvýšenie vlastnej menovej sily vo vzťahu k Nemecku, ktorého nemecká marka bola silnejšia v porovnaní s francúzskym frankom či k USA, ktorého dolár predstavoval dominantnú menu vo svete. (Sychra 2009) HMÚ sa mala stať tiež hlavným nástrojom kontroly nad Nemeckom prostredníctvom hlbšej integrácie. K tomuto cieľu malo prispieť zapojenie, čo najväčšieho počtu členských štátov, ktoré by viedlo k oslabeniu vedúcej pozície Nemecka pri vyjednávaní o menových otázkach. Podľa francúzskych požiadavok mala byť kurzová politika kontrolovaná ekonomickou vládou (gouvernement économique), čím by sa oslabila nezávislosť Európskej centrálnej banky. (Hajková 2010) Francúzsko presadzovalo názor, že ECB by mala byť pod politickou kontrolou. Francúzi sa obávali, že nezávislá centrálna banka bude vykonávať menovú politiku v prospech Nemecka. K nájdeniu spoločnej zhody muselo Francúzsko uskutočniť veľa dôležitých krokov v oblasti hospodárskej politiky, a vďaka tomu splniť formálne požiadavky HMÚ. Medzi najvážnejšie ekonomické problémy dovtedy bez pochýb patrila inflácia, ktorá musela byť nevyhnutne znížená a udržiavaná nízka miera inflácie podľa parametrov HMÚ. Francúzsko liberalizovalo finančné trhy, odstránilo kapitálové kontroly, a zmenilo tiež dovtedajšie postavanie centrálnej banky. Francúzsko muselo počas rokovaní pristúpiť na mnoho nemeckých požiadavok, mimo iného aj nezávislosť ECB či konvergenčné kritéria pre vstup do menovej únie. Na medzivládnej konferencii v Mastrichte sa mu však napokon podarilo dosiahnuť svoje najväčšie víťazstvo, ktorým bolo odsúhlasenie prijatia spoločnej meny k 1.1.1999. (Hájková 2010)

7

Nedodržování Paktu stability a růstu ze strany Francie
Rozpočtové deficity byly již v době vytváření hospodářské a měnové unie chápány jako důležitý faktor pro udržení stability společné měny. Obava, že zavedení společné měny může společenství posílit, ale i destabilizovat, se promítla ve formulaci konvergenčních kritérií, jejichž splnění je nezbytné pro vstoupení do měnové unie. Fiskální nedisciplovanost členských států v 90. letech 20. století však poukazovala na nutnost zavedení určitých pravidel utužujících rozpočtovou disciplínu a nastolení sankcí při nedodržení těchto pravidel. V roce 1997 byl přijat Pakt stability a růstu, jenž zavazoval členy eurozóny o usilování vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu a vzniku nadměrných deficitů. Francie společně s Německem stálo v pozadí vzniku konvergenčních kritérií, takže je celkem překvapující, že právě tyto země měly s dodržováním těchto kritérií problém (ŠREIN Z.,2003). Graf č. 1
0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -5,5 -7,1 -4 -2,6 -3,3 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -1,8 -1,5 -1,5 -2,3 -3,1 -4,1 -2,9 -3,6 -2,7 -3,3 -4,8

-5,3

-7,5

Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00127, Eurostat, vlastní zpracování Francie se dostala do kolize s plněním Paktu stability a růstu poprvé v roce 2002. Přestože Francie ve svém programu stability předpokládala optimistický vývoj salda veřejných financí skutečnost, byla jiná zejména kvůli hospodářskému poklesu. V roce 2002, jak lze vidět z grafu č. 1 hospodaření Francie skončilo v deficitu 3,1 % HDP. V programu stability na další rok se Francie opět zavázala plnit toto kritérium. Komise si však nebyla jistá tím, že je Francie schopná toto kritérium plnit a proto bylo navrženo francouzské vládě včasné varování. Toto varování bylo v lednu 2003 přijatou Radou, která doporučila francouzské vládě meziročně snižovat nadměrný deficit minimálně o 0,5 % HDP. V březnu 2003 se však ukázalo, že deficit byl překročen již v roce 2002. Komise tedy zahájila proceduru nadměrného schodku a požadovala přijetí korekčních opatření vedoucích ke snížení deficitu rozpočtu pod 8

3 % HDP v roce 2004. Na redukci deficitu měla Francie použít veškeré mimořádné příjmy, kterých měla dosáhnout pomocí obnovy ekonomiky. Bylo však zřejmé, že se Francie danými doporučeními neřídí a deficit rozpočtu přesáhne referenční hodnotu. Byla tedy vydána další výzva o usměrnění nadměrného deficitu do roku 2005 s tím, že se schodek v roce 2004 sníží o 1 % HDP. Vývoj v případě Francie byl v podstatě identický se situací v Německu. Komise navrhla Radě zveřejnit minulá doporučení a stanovit termín přijetí konkrétních kroků francouzské vlády k nápravě dané situace (FISCHER J., 2006). O těchto opatřeních se rozhodovalo na zasedání Rady dne 25. listopadu 2003. Rada, stejně jako v případě Německa, rozhodla o dočasném ukončení nadměrné deficitní pozice Francie. Takový výsledek se nelíbil právem zejména Portugalsko, které na rozdíl od Německa a Francie muselo svůj nadměrný schodek díky výdajovým škrtům odstranit. Při jednání se totiž projevil hlavní problém Paktu. V momentě, kdy stát, o jehož jednotlivé návrhy byly projednávány, nemohl v Radě ministrů hlasovat, mohl jej podpořit stát jiný. Tato situace nastala v případě Francie a Německa, které se navzájem při hlasování podpořily a zabránily tak přijetí sankcí. Přestože tedy menší státy s návrhy na udělení sankcí souhlasily, nedosáhly potřebné kvalifikované většiny. Bylo tedy zřejmé, že důvěra v Pakt byla silně narušena a na základě mnoha kritik byla nutná také revize Paktu. Zatímco pro zachování stávajících pravidel Paktu byly zejména menší země o rozvolnění pravidel, usilovaly velké země jako Francie, Německo a Itálie. Stoupenci volnějšího Paktu nakonec prosadili své návrhy polehčujících okolností, které umožní vyhnout se členským zemím sankcím i při překročení povoleného limitu 3 %. Francie si v revidovaném paktu prosadila například osvobození výdajů na výzkum, vývoj, vzdělávání, rozvojovou pomoc a výdaje související s reformami (ZLÁMALOVÁ L, FRIDRICH M.2005).

Ekonomická krize
Počátek krize zastihl Francii při předsedání v Radě EU. Jelikož se v době přebírání předsednictví krize zcela v Evropě neprojevila, nebyla v prioritách předsednictví o krizi ani zmínka. Francie se chtěla ve svém předsednictví zaměřit především na společnou obrannou politiku EU, azylovou a imigrační politiku a na institucionální změny ustanovené v Lisabonské smlouvě. Poté, co došlo ke zhoršení finanční krize Rada a Komise usilovaly o to dosáhnout jednotnosti Evropy. Dospěly ke společnému plánu na záchranu evropských bank, které podpořily všechny členské státy a díky němuž EU zabránila zhroucení celého 9

bankovního systému. Mezi největší úspěchy francouzského předsednictví tak patří rychlá efektivní reakce na finanční a hospodářskou krizi (RADA EU,2008).

Evropský stabilizační mechanismus
Evropský nástroj finanční stability (European Financial Stability Facility, EFSF) nazývaný také jako záchranný fond eurozóny vznikl 9.5.2010. Důvodem vzniku byla špatná situace v Řecku, Irsku, Španělsku a Portugalku. Jedná se o finanční instituci dočasného charakteru založenou členskými státy eurozóny. V roce 2010 výše záruk činila 440 miliard EUR, avšak v roce 2011 byla výše záruk zvýšena na 780 miliard EUR, přičemž Francie ručí 20,4 % z celkových záruk EFSF (URBANOVSKÝ T., 2013). Evropský mechanismus finanční stabilizace (European Financial Stabilisation Mechanism, EFSM) jakožto přechodná finanční instituce vznikla v roce 11.5.2010, jejímiž členy jsou všechny členské země EU. Cílem EFSM je poskytnutí finanční pomoci členskému státu Unie, který z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, čelí vážným hospodářským nebo finančním obtížím nebo je z téhož důvodu takovými obtížemi vážně ohrožen (URBANOVSKÝ T., 2013). Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism, ESM) jakožto nový záchranný fond vznikl 8.10.2012, jež byl schválen zeměmi eurozóny. Fond získává peníze prostřednictvím emisí dluhopisů a disponuje vlastním kapitálem (URBANOVSKÝ T., 2013).

Euro plus pakt
Na summitu Evropské rady konající se 25.3.2011 byl schválen dokument Euro plus pakt. Pakt vycházel z francouzsko-německého návrhu Paktu pro konkurenceschopnost. Tento pakt měl zakládat jistou formu hospodářské vlády EU, což byl také důvod, proč se k němu přidala Francie. Návrh Paktu okamžitě vzbudil mezi členskými státy výrazné negativní reakce a to ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem byl způsob vytvoření Paktu, který byl výsledkem jednání mezi Francií a Německem bez dalších členských zemí. A druhým důvodem byla nespokojenost států EU s harmonizací daňové politiky, se snižující se prostorem pro rozhodování na domácí úrovni, ale také se slabým zapojením institucí EU. Nakonec byl Pakt v březnu 2011 přijat avšak ve značně pozměněné verzi. V Euro plus paktu jsou stanoveny cíle jako silnější koordinace hospodářské 10 politiky pro větší konvergenci a

konkurenceschopnost, zvýšit zaměstnanost, přispět k udržitelnosti veřejných financí a posílit finanční stabilitu (HLAVÁČ, 2011).

Fiskální pakt
Smlouva o stabilitě koordinaci a správě v hospodářské měnové unii nebo-li fiskální pakt byl ustanoven k 1. lednu 2013. Jedná se o mezivládní smlouvu zajišťující stabilitu eurozóny a bránící zadlužování prostřednictvím vynucování každoročně vyrovnaného rozpočtu veřejných financí. Státy by měly mít v ústavě zakotvené pravidlo, které by zajišťovalo vyrovnané či přebytkové strukturální rozpočty zemí. Povolený deficit u strukturálního rozpočtu je do výše 0,5% HDP dané země. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat zadlužení o jednu dvacetinu ročně. Fiskální pakt má bránit vzniku krizí z důvodu špatného hospodaření s veřejnými rozpočty (URBANOVSKÝ T., 2013). Plnění rozpočtových cílů Tabulka 1. Státní rozpočet Rok Deficit státního rozpočtu (% HDP) Dluh státního rozpočtu (% HDP) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-1,5

-3,1

-4,1

-3,6

-2,9

-2,3

-2,7

-3,3

-7,5

-7,1

-5,3

-4,8

56.9

58.8

62.9

64.9

66.4

63.7

64.2

68.2

79.2

82.4

85.8

90.2

Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=teina225, Eurostat, vlastní zpracování Zpráva Účetního dvora o hospodaření Francie poukazuje na to, že historicky nejvyšší deficit v roce 2009 byl pouze zanedbatelnou částí spojený s ekonomickou krizí. Zpráva také zdůrazňuje nezbytnost ozdravování veřejných financí z důvodu důvěryhodnosti Francie. Strop deficitu byl pro rok 2012 stanoven na 4,5 % HDP, což jak lze vidět z tabulky č. 1 nebylo dosaženo. Zpráva Účetního dvora připouští, že je velmi málo pravděpodobné, že bude dodržen strop deficitu na 3 % HDP (ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD ČESKÉ REPUBLIKY, 2013). Rada se ve svém doporučení k národnímu programu stability a reforem Francie z července 2013 domnívá, že i přes značné konsolidační úsilí, které snížilo celkový schodek 11

ze 7,5 % HDP v roce 2009 na 4,8 % v roce 2012, nelze předpokládat, že by Francie napravila do konce roku 2013 svůj nadměrný schodek. Ekonomické prostředí je horší, než bylo předpokládáno. Celkový veřejný dluh se od počátku krize podstatně zvýšil. V roce 2007 představoval poměr k dluhu HDP 64,2 % HDP, v roce 2012 dosáhl 90,2 % HDP a podle prognózy Komise dále vzroste na 96,2 % do roku 2014. Navíc se očekává, že poměr zadlužení dosáhne vrcholu právě v roce 2014 a poté klesne na 88,2 % v roce 2017. Vzhledem k vysokému a stále se zvyšujícímu dluhu byla lhůta pro nápravu nadměrného schodku znovu odložena do roku 2015. Varování Evropské Komise si je francouzská vláda vědoma a o to důležitější je, aby byl rozpočet na rok 2013 striktně plněn. Účetní dvůr ve své zprávě upozorňuje na skutečnost, že se Francie musí soustředit na omezování svých výdajů a nikoli pouze na zvyšování příjmů. Snaha o ozdravení státních financí pro rok 2013 se opírá z více jak 75% o příjmové položky. Zpráva tak doporučuje dát přednost úsporám ve výdajích všech orgánů statní správy (REDAKCE PATRIA ONLINE,2013). Evropská komise zveřejňuje specifická doporučení jednotlivým členským státům EU. V rámci evropského semestru, jehož prostřednictvím členské státy koordinují své hospodářské a fiskální politiky. Komise státům radí, jak mají posílit svoji konkurenceschopnost a zároveň udržet stabilní hospodářství. Obecně Komise letos na státy apeluje, aby skoncovaly s úspornými opatřeními a začaly více podporovat růst. Při prodloužení lhůty na narovnání schodků musí konkrétní vláda v příslušné ekonomice provádět strukturální reformy, které mají pomoci obnovit její konkurenceschopnost a nastartovat její růst. Právě Francie se proti specifickým doporučením Komise už ohradila. Za dva roky navíc na odstranění vysokého deficitu od ní totiž Evropská komise požaduje snížení ceny práce, reformu důchodového systému nebo zjednodušení daňového systému. Francouzský prezident François Hollande na to rychle reagoval s tím, že Francii Komise nemůže diktovat konkrétní kroky pro vyrovnání veřejných financí.

Dohled nad bankami
Bankovní unie má vzniknout ve druhé polovině roku 2014. Přestože je stále apelováno na dokončení bankovní unie jako pojistky pro opakování bankovní krize, snahy se v poslední době zadrhly. Zejména Francie a Německo se nemohou dohodnout na hlavních pilířích 12

systému. Zatímco Německo poukazuje na možné potíže se změnami evropského práva a chce v budoucnu chránit daňové poplatníky, Francie naopak lpí na jasném závazku členů, že bankám z případných potíží pomohou. V současné době tak panují neshody zejména mezi Francií, která si přeje, aby se dohled vztahoval na všechny banky, a Německem, které naopak požaduje dozorování pouze vybraných bank (TREJBAL V.,2013).

Nálada ve Francii
Ve Francii roste euroskepticismus a přesvědčení, že hospodářské problémy Francie jsou způsobené politikou celé Evropské unie. Dříve byly takové názory v zemi spíše okrajové. Podle výsledku průzkumu realizovaný prostřednictvím Pew Research Center ze začátku května letošního roku bylo zjištěno, že 77 % Francouzů se domnívá, že evropská integrace poškozuje jejich ekonomiku, pouze 41 % jich má pozitivní názor na Evropskou unii (Novák M., 2013). Komise vyzvala Paříž k reformě penzí, trhu práce a to zejména ke snížení cen práce, dále by se Francie měla zamyslet nad tím, jak zvýšit konkurenceschopnost v oblasti služeb a energetiky. Komise dala Francii dvouletý odklad na stlačení deficitu státního rozpočtu pod 3 % HDP a očekávala nějaké zlepšení. Reakce prezidenta Hollande a i premiéra Jean-Marc Ayrault byla dost podrážděná na tyto výzvy. "Evropská komise nám nemůže diktovat, co máme dělat. Může říci, že Francie potřebuje dát do pořádku veřejné finance, což je pravda. Jsme si vědomi našeho evropského závazku snížit deficit. Ale co se týká strukturálních reforem, zejména reformy penzí, je na nás a pouze na nás, jaká správná cesta vede k dosažení cíle," uvedl francouzský prezident (Novák M., 2013). Německo bylo těmito výroky francouzských politiků pohoršeno. Zastávali názor, že EU nebude nikdy fungovat, když si velké země jako Francie, budou moci dělat to, co se jim zlíbí. Hollande a vláda socialistů jsou pod tlakem, kvůli tomu, že nejsou schopni dostát předvolebním slibům. Nezaměstnanost přesáhla 11 %, ekonomický růst je odhadován na 0,1 % a poptávka domácností klesá ruku v ruce se stoupajícími cenami (Novák M., 2013). Makroekonomické ukazatele ve Francii v poslední době nevykazují žádné dobré výsledky. Francie jako tahoun Evropy na základě hodnot, jež jsou v níže uvedených tabulkách, se ukazuje jako zastaralý názor. Samozřejmě, že proti tomuto názoru stojí prezident země. Podporou návrhu Komise v Bruselu se snaží o zlepšení této neblahé francouzské situace.

13

Tabulka 2. Nezaměstnanost
2004 Nezaměstnanost (%) 2005 2006 2007 2008 2009 9,5 2010 9,7 2011 9,6 2012 10,2

9,3

9,3

9,2

8,4

7,8

Tabulka.3. Reálný růst HDP na osobu
2004 Reálný růst HDP 2005 1,1 2006 1,8 2007 1,7 2008 -0,6 2009 -3,6 2010 1,2 2011 1,5 2012 -0,5

1,8

Tabulka 4. Hrubý dluh Vládního sektoru (v % HDP)

2004 Dluh vládního sektoru

2005 66,7

2006 64

2007 64,2

2008 68,2

2009 79,2

2010 82,4

2011 85,8

2012 90,2

65,0

Francouzská opatření
Na hospodářskou krizi okamžitě zareagovala Francie opatřením na posílení zaměstnanosti a sociální ochrany, opatření ve prospěch mladistvých a nejchudších skupin uvnitř společnosti. Dále bylo zahájeno jednání s bankami o umožnění výhodnějších splátek zaměstnaným osobám. Francie také slíbila domácím automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroën po třech miliardách EUR ve formě zvýhodněných úvěrů. Součástí francouzských iniciativ na podporu automobilového průmyslu byl bonus 1000 eur pro Francouze, kteří si koupí automobil s nízkými emisemi a odevzdají přitom nejméně deset let automobil starý (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCCH VĚCÍ, 2009). Koncem roku 2008 francouzská vláda podpořila bankovní sektor částkou až 360 miliard eur. Tato částka byla využita jako garance při refinancování bank a na dluhopisy se splatností 5 let. Tamní vláda dále uvolnila 40 miliard eur na poskytování bankovní likvidity a následných 26 miliard eur na veřejné investice. Prezident Nicolas Sarkozy zdůraznil také nutnost odblokování mezibankovních trhů (REUTERS,2008).

Řešení krize
Francie se v otázce týkající se řešení krize neshoduje s německým názorem. Francouzský prezident Hollandea a jeho socialisté kritizují Merkelovou za prosazování úspor 14

a škrtů. Postavili se na stranu těch, kdo hovoří hlavně o potřebě růstu a tvrdí, že úspory více škodí, než prospívají (Novák M., 2013). Podle francouzského prezidenta vytvoření společné ekonomické vlády pro země eurozóny může být z jednou možností, jak zabránit rychlému rozpadu Evropské unie. Větší ekonomickou jednotu si představuje, tak že by státy měly mít společný rozpočet, daňový systém a také prezidenta. Dalším možným řešením dluhové krize dle Francois Hollandea je spatřováno v eurobondech. Eurobondy jsou vlastně dluhopisy emitované jednotlivými státy eurozóny, ovšem garantované společně všemi jejími členy. Jedná se v podstatě o formu sdílení odpovědnosti za zadlužení jednotlivých zemí eurozóny všemi jejími členy (URBANOVSKÝ T., 2013)

15

Záver
Francúzsko zohralo kľúčovú úlohu pri budovaní európskej integrácie a získalo tak významnú pozíciu na európskej scéne. Boli to predovšetkým francúzski prezidenti a politici, ktorí sa významne podielali na vytváraní integračných plánov. Predložená seminárna práca približuje procesy, ktoré predchádzali vzniku HMÚ, prijatiu spoločnej meny a poukazuje na rolu, ktorú zohrávalo Francúzsko pri vytváraní HMÚ. Prináša taktiež pohľad na vývoj po prijatí spoločnej meny Francúzskom a na aktuálnu situáciu v eurozóne. Francúzsko ako jeden z hlavných aktérov na európskej scéne aj naďalej významne ovplyvňuje rozhodnutia, ktoré môžu ovplyvniť existenciu a ďalší vývoj už započatej hlbšej integrácie medzi viacerými členskými štátmi EÚ. Vďaka významným osobnostiam, ale aj svojej veľkosti a ekonomickej sile tak možno predpokladať, že bude aj naďalej zohrávať významnú úlohu nielen v eurozóne, ale aj v celej EU.

16

Seznam literatury
1. AKRMAN L.,2008. Záchranný plán v praxi:Francie nabízí bankám 320 miliard eur. Dostupné na: http://byznys.ihned.cz/c1-28998550-zachranny-plan-v-praxi-francienabizi-bankam-320-miliard-eur 2. ČTK,2013. Ministři financí dokončili vznik jednotného bankovního dohledu. Dostupné na: http://www.denik.cz/ekonomika/ministri-financi-dokoncili-vznikjednotneho-bankovniho-dohledu-20131015.html 3. EUROSTAT, 2013. Euro area and EU28 government debt up to 93.4% and 86.8% of GDP. Dostupné z:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-23102013AP/EN/2-23102013-AP-EN.PDF 4. EUROSTAT, 2013. Euroarea unemployment rate at 12,2 % Dostupné z:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-31102013-BP/EN/331102013-BP-EN.PDF 5. EUROSTAT, 2013. Gross doomestic product. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language= en&pcode=tipsgo10&tableSelection=1 6. EUROSTAT, 2013.Unemployment. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language= en&pcode=tsdec100 7. FISCHER J., J., 2006. 101 Proposals to reform the Stability and Growth Pact. Why so many? ISSN 1725-3187. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication833_en.pdf 8. HÁJKOVÁ, B. 2010. Hospodářská a měnová unie jako střet nadnárodního a mezivládního přístupu: národní zájmy Mitterrandovy Francie vs. Delorsův nadnárodní koncept : diplomová práca. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 100 s. 9. HÁJKOVÁ, B. 2010. Politické a ekonomické aspekty vzniku evropské unie : diplomová práca. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 98 s. 10. HLAVÁČ R., Posuny v koordinaci fiskální politiky EU v kontextu globální finanční krize. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. 2011. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/174192/fss_m/Diplomova_prace__Roman_Hlavac.pdf 11. NOVÁK M., Vzpoura proti Bruselu. Nediktujte nám, zlobí se Francie. Aktuálně.cz. 2013. Dostupné z:http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropskaunie/clanek.phtml?id=781259 12. RADA EU, 2008.Zaseedání Evropské Rady ve dnech 15-16.10 v Bruselu. Závěry předsednictví. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/103455.pdf 13. REDAKCE PATRIA ONLINE,2013. Francie loni nesplnila svůj rozpočtový cíl. Zemi tíží břímě dluhu a bankovního sektoru. Dostupné na: 17

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2301566/francie-loni-nesplnila-svuj-rozpoctovycil-zemi-tizi-brime-dluhu-i-bankovni-sektor.html 14. REDAKCE,2013. Šéfka MMF: Bankovní unii je potřeba dokončit rychle. Ostupné na: http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013/9/10/sefka-mmf-bankovni-unii-jetreba-dokoncit-rychle/ 15. REUTERS,2008).Německo a Francie “pustí“ bankám stovky miliard. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/nemecko-a-francie-pusti-bankam-stovky-miliard-fat-/ekozahranicni.aspx?c=A081013_125208_eko-zahranicni_fih 16. SYCHRA, Z. 2009. Jednotná evropská měna: realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav. 291 s. ISBN 9788021050822. 17. ŠREIN Z.,2003.Pakt stability a růstu – vymoženost nebo přítěž eurozóny. Dostupné z: http://www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0303.pdf 18. TREJBAL V.,2013.Plány na hlubší evropskou integraci ztroskotaly.Němmecký fiskální karabáč nikomu nevoní.Dostupné na: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2470682/plany-na-hlubsi-evropskou-integraciztroskotaly-nemecky-fiskalni-karabac-nikomu-nevoni.html 19. URBANOVSKÝ T., Americká hypoteční krize a její důsledky pro Evropu. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. 2013. Dostupné z:https://is.muni.cz/auth/th/322829/esf_m/Americka_hypotecni_krize_a_jeji_dusledky _pro_Evropu.pdf 20. ÚŘEDNÍ VĚŠTNÍK EU,2013. Doporučení rady ze dne 9. Července 2013 k národnímu programu reforem Francie na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Francie na období 2012-2017 21. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCCH VĚCÍ,2009. Protikrizová opatření ve vybraných zemích EU. Dostupné na: http://www.vupsv.cz/sites/File/knihovna/protikrizova_opatreni.pdf 22. ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD ČESKÉ REPUBLIKY ,2013. Francouzská vláda řeší hrozící deficit. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francouzska-vladaresi-hrozici-deficit-29902.html 23. ZLÁMALOVÁ L, FRIDRICH M. 2005. Pakt stability se uvolní.Změny chtějí všechny země. Dostupné z: http://ihned.cz/109-15767690-on-pakt+stability+se+uvoln%ED.000000_d-40 24. ZLÁMALOVÁ L. 2005. Evropa si dovolí vyšší státní dluhy. Dostupné z: http://ihned.cz/109-15840200-onevropa+si+dovol%ED+vy%9A%9A%ED+st%E1tn%ED+dluhy.-000000_d-b8

18

Similar Documents

Premium Essay

Eurozone C

...THE IDEA OF ETHICS AND THE EUROZONE CRISIS Prepared for: Ms. Homayara L. Ahmed Assistant Professor Prepared by: Bijon Islam (Roll: 21) Faruk Ahmed (Roll: 20) EMBA 14th Batch IBA, Dhaka January 04, 2012 January 04, 2012 Ms. Homayara L. Ahmed Assistant Professor Institute of Business Administration University of Dhaka Sub: Term Paper Submission- The Idea of Ethics and the Eurozone Crisis Dear Madam: Thank you for giving us the opportunity for working on such an exciting topic. Looking at the Eurozone crisis from an ethical perspective reveals several insightful and interesting insights including a look into the idea of equality among the member states, financial camouflage practices and the focus on immediate gains both in private sector and at national level. We have tried to map out such factors that have contributed to ethics mismanagement among the euro member states which have finally culminated into the crisis. We hope that you enjoy reading this paper as much as we did writing this and look forward to your views. Please feel free to contact us anytime if you feel the need for any additional support that we may provide. Kind Regards Bijon Islam – Roll 21 (EMBA 14) Faruk Ahmed – Roll 20 (EMBA 14) pg. 1 CONTENTS EXECUTIVE SUMMARY ...................................................................................................................................................3 1. A. B. C. D. E. 2. A. B. 3. A. B. C. D. E. F. 4. 5. 6. THE STORY...

Words: 4299 - Pages: 18

Premium Essay

Eurozone Crisis

... The Eurozone Debt Crisis Most of the people know how it feels to owe money, even if it is only to a mortgage company, or to a four-year college loan provider. But it is a different matter for an entire nation to be deeply buried in debt and unable to repay it. When a country drowns in debt, the government of that country usually seeks austerity as the major remedy of overcoming its debt crisis. Austerity promotes slow growth, and this actually makes the situation even worse due to the fact that world economy has become more open and integrated. In today’s world, there is no nation that exists in economic isolation. Every countries almost all the economic aspects- its education, health service, industries, service sectors, levels of income, and employment is integrated to the economies of its adjacent countries. This linkage plays a very important role in the global movement of goods and services, labor, investment funds, and technology. That is, when a country defaults on paying its debt, it not only affects the country in default, but also initiates a global economic crisis. In my research paper, I will tell the tale of eurozone debt crisis, which has created a global hysteria in the current world economy. In the research that follows, I will start with a brief history of the eurozone, how did eurozone face the debt crisis, and what might be ahead for the global economy, amid the ongoing European financial crisis. Eurozone is a term designated...

Words: 2564 - Pages: 11

Premium Essay

Euro Crisis

...EUROZONE CRISIS The Eurozone in 2012 EUROZONE CRISIS: Eurozone fracture in 2012 This paper outlines a plausible scenario in which the Eurozone fractures in 2012. Events are unlikely to follow the path precisely as described, given the complexity of the problem and the number of variables which are continually changing. That said, we feel 2012 is unlikely to end with all the current members still being part of the Eurozone. Mapping a ‘break-up’ scenario should help readers understand how fragmentation could occur and therefore assist businesses’ contingency planning. To this end the paper highlights some key events and when they are due to take place. It also identifies some key indicators to monitor which are likely to dictate how the crisis will unfold. EXECUTIVE SUMMARY A plausible scenario for Eurozone fragmentation in 2012 would see elections in Greece, France, Finland and probably Italy changing the terms of the debate to reflect frustration with economies in recession, rising unemployment and hostility to proposed or actual austerity measures. In this scenario, Greece receives an irregular rescue from the European Financial Stability Facility (EFSF) and negotiates a rescheduling of its debt in March. But once its April elections are over, the new Greek government is unable to secure bailout funds having missed austerity and reform targets, prompting a formal sovereign default. Greece announces its withdrawal from the Eurozone, closing its banking...

Words: 2783 - Pages: 12

Free Essay

Global Financial Crisis and the Eu

...statement: ‘Geopolitical crises and epidemics haven’t stopped the global economy from expanding by some 3 percent in 2014. However, the Eurozone will remain the world economy’s main problem, with growth in the single-currency bloc expected to be negligible. Problems in some of the Eurozone’s big economies are worrying analysts. The situation in Italy, for instance, is quite dramatic, with the economy stagnating. In France, high public deficits are a big worry; such a policy could not be continued for much longer. Underperforming fellow Eurozone nations could affect Germany’s own economic growth prospects, since they are the customers for most of Germany’s exports; it is expected that Germany’s gross domestic product will expand by just 1 percent in 2015. Despite the evident problems in Eurozone, Germany and France are determined to restore a confidence to the Euro.’ Discuss the statement, and use examples to justify your opinion. 1.0 Introduction The Global Financial Crisis or the ‘great recession’ as it is now known has been widely regarded as the worst global recession since the end of the Great Depression (Drezner, 2014). The events following the collapse of the US housing market and the subsequent financial meltdown has had consequences on a global scale, nowhere is this more evident than in the Eurozone (Allen & Ngai, 2012). The Eurozone, made up of 19 EU member states that have adopted a common currency and monetary policy, have faced increasing levels of public...

Words: 5853 - Pages: 24

Premium Essay

Eurozone Crisis

...MAster’s in Global Management 2012/13 | EUROZONE CRISIS | Prof. Ricardo Lima | | Anar husseynov, Girish Medh, Shakeb Assri. | 1/2/2013 | Hochschule Bremen University of Applied Sciences | Contents 1.Introduction 3 2. History 3 2.1. The Werner Report — EMU in three stages 3 2.2. Snake in the tunnel 4 3. Purpose of single currency 5 4. Gross Domestic Product 5 5. Inflation 7 6. SWOT ANALYSIS 8 6.1. Strength 9 6.2. Weakness 9 6.3. Opportunities 9 6.4. Threats 10 7. Eurozone Crisis. 10 8. Greece’s Debt Crisis: Background 12 8.1. Build-Up to the Current Crisis 12 8.2. Financial Assistance from the Eurozone Member States and IMF 14 8.3 Why didn’t Greece leave the Euro? 15 9.Recommendations 17 10. References 18 1.Introduction The euro (symbol: €; banking code: EUR) is the currency of 17 EU member states. It was launched on 01.01.1999 virtually, but physically launched from 01.01.2002. The currency is the second most traded currency after the US dollar. The currency is used by around 332 million people daily. €915 million in circulation, highest combined value of Bank notes in circulation in world. The countries that use the euro are Finland, Austria, Belgium, Cyprus, France, Germany, Greece, Ireland, Italy, Luxembourg, Malta, the Netherlands, Portugal, Slovakia, Slovenia and Spain. If you are planning a trip to Europe then the euro is the currency you will need for most of the locations you visit. There are additional countries...

Words: 4984 - Pages: 20

Premium Essay

Eurozone

...the ashes of the largely European conflict: The European Union. In 1958, after attempting to create several different organizations to unite Europe (The European Coal and Steel Community, the European Economic Community, etc...) the European Union was organized. The objective of the European Union is both economical and political. The six original founding members (Belgium, France, West Germany, Italy, Luxembourg, and The Netherlands) envisioned an organization of such economic unity, that the threat of another continental war would be nearly impossible to instigate in Europe again. As members of the European Union grew, an idea was formed to enhance the economic cohesiveness of the many member nations. In 1992 the Maastrict Treaty was established to create a universal currency for members of the European Union who wanted to participate (cited in Lynn, 2012, p. 25). Those nations that joined this Eurozone can be seen in Figure 1 as indicated by their blue color. Figure 1 Members who abandoned their national currency in favor of the new "Euro" currency became known as members of the "Eurozone" (Ashton, 2012). By linking a single currency to multiple economic engines, the Euro quickly gained value and popularity. After roughly one decade of existence, the Euro surpassed the par value of the United States dollar in 2003 (Westover, 2011). As financial reserves increasingly switched from dollars to euros, the outlook for the European Union seemed almost guaranteed. Although...

Words: 1426 - Pages: 6

Premium Essay

The Euro-Zone Crisis – Causes, the Crisis and Reformation Policies (with Special Reference to Greece)

...the euro-zone crisis – causes, the crisis and reformation policies (with special reference to greece) the euro-zone ‘The Eurozone’ is the nickname commonly used to describe the member states that use the EU’s single currency, the Euro. The idea of creating a single currency for the European Community was first mentioned in the 1970 Werner report, which led to the establishing of the European Monetary System (EMS), the forerunner of the Economic and Monetary Union (EMU). The Maastricht Treaty (1992) made EMU a part of EU law and set out a plan to introduce the single currency (the Euro) by 1999. The Maastricht Treaty also established certain budgetary and monetary rules for countries wishing to join the EMU (known as the convergence criteria). In 1998, 11 member states (Germany, France, Italy, Belgium, Luxembourg, the Netherlands, Spain, Portugal, Ireland, Austria and Finland) undertook the final stage of EMU when they adopted a single exchange rate, which was set by the European Central Bank (Britain, Sweden and Denmark negotiated an opt-out from this final states of EMU). The new Euro notes and coins were launched on 1 January 2002. There are currently 16 EU states in the Eurozone. Greece joined the initial 11 members in 2001, Slovenia joined in 2007, Cyprus and Malta in 2008, and Slovakia joined in 2009. Estonia is due to join the Eurozone in 2011. All future members of the EU must adopt the Euro when they fulfil the convergence criteria. Economic and Monetary Union...

Words: 13043 - Pages: 53

Premium Essay

Overview of Eu Crisis

...Table of Contens Introduction 2 1. Foundation of Euro Zone 2 1.1. Background 2 1.2. Optimum Currency Area 3 1.3. Is Europe an Optimum Currency Area? 5 2. Account imbalance in Eurozone 6 2.1. Captial inflow from outside of eurozone 7 2.2. Bond interest rate convergence after eurozone introduction, it increase raising capital of periphery countries. 10 2.3. Price and unit labor cost increase in periphery countries -> competitiveness loss 11 3. Lehman Brothers 14 3.1. Reasons for Bankruptcy 14 3.2. LEVERAGE 15 3.3. LIQUIDITY 15 3.4. LOSSES 15 3.5. Final words 16 4. Greece Financial Crisis 16 4.1. Current Greece Financial Crisis 16 4.2. Greece before Financial Crisis 18 4.3. Industry 19 4.4. Tax Evasion 20 4.5. Populism and Corruption 22 5. Conclusion 23 5.1. Fundamental defect in the euro area – The impossible of independent monetary policy worsen the Economic Crisis of Europe. 23 5.2 Fundamental defect in the euro area – The Eurozone, which was established without financial alliance makes the financial crisis to the banking crisis. 26 REFERNECES 28 Introduction In June, whole world paid attention to Greek economic crisis. Greece, had undergone crisis because of financial crisis from United States since 2008, has evaded a default with two times of relief loans from European Commission (EC), European Central Bank (ECB), and International Monetary Fund (IMF). But Greece announced that they couldn’t pay back the loan to IMF...

Words: 9430 - Pages: 38

Premium Essay

Euro Crisis

...EUROPEAN DEBT CRISIS – ORIGIN, CONSEQUENCES AND POTENTIAL SOLUTIONS F RA N TI Š E K N E M E T H Abstract What is the European debt crisis? As the head of the Bank of England referred to it in October 2011, it is “the most serious financial crisis at least since the 1930s, if not ever.”1 In fact, the European debt crisis is the shorthand term for the region’s struggle to pay the debts it has built up in recent decades. Five of the region’s countries – Greece, Portugal, Ireland, Italy, and Spain – have, to varying degrees, failed to generate enough economic growth to make their ability to pay back bondholders the guarantee it’s intended to be. Although these five were seen as being the countries in immediate danger of a possible default, the crisis has far-reaching consequences that extend beyond their borders to the world as a whole. Introduction The global economy has experienced slow growth since the U.S. financial crisis of 2008-2009, which has exposed the unsustainable fiscal policies of countries in Europe and around the globe. Greece, which spent heartily for years and failed to undertake fiscal reforms, was one of the first to feel the pinch of weaker growth. When growth slows, so do tax revenues – making high budget deficits unsustainable. Greece's economy has struggled since the country joined the euro in 2001. In 2004, it admitted its budget deficit was higher than allowed under rules of entry. By 2008 the government had narrowly passed a belt-tightening budget...

Words: 2916 - Pages: 12

Premium Essay

European Economy

...Money, Banking & Risk Assignment Jacques Delors said ‘’The Euro was flawed from the beginning’’ and that there was also ‘’Too little, too late done’’ (The Telegraph, 2011), from the European leaders in order to prevent the huge economic crisis within the Euro. Plans for a single European currency began in 1969 with the Barre Report, which was issued by then the only 6 countries in the European Union, but back then it was called the European Economic Community or the EEC. ‘’ In 1979 the European Monetary System (EMS) was established to link European currencies and prevent large fluctuations between their respective values. It created the European Exchange Rate Mechanism (ERM) under which the exchange rates of each member stat’s currencies was to be restricted to narrow fluctuations (+/-2.25%) on either side of a reference value’’ (eu4journalists, 2011). On January 1st 1999 the Euro was adopted in its non-physical form with exchange rates, more like a virtual form of payments for foreign exchange and electronic payments. It was adopted by then 11 of the 15 member states in the euro, Greece joined in 2000 as it did not meet the economic criteria until then. 3 years later on the 1st January 2002 the new currency was brought in properly with coins and notes being printed. In order to receive this currency each member state had to have the right criteria. These criteria where known as the convergence criteria and they did not allow a country to adopt the Euro as a currency...

Words: 2581 - Pages: 11

Premium Essay

Country Risk Analysis

...trends have a positive or negative outlook?...................................................................9 Do you expect Germany’s exchange rate to appreciate or depreciate against the USD?..........10 Conclusion With the acquired information, would you invest in Germany’s T-bills?..................................10 Was your hypothesis confirmed? What did you learn?..............................................................11 Appendix A: Exhibits Exhibit 1: ECB Historical interest rates……………………………………………………….12 Exhibit 2: Money supply growth rates of Germany…………………………………………...12 Exhibit 3: Dax Index…………………………………………………………………………………13 Exhibit 4: Recent German current account balance…………………………………………...13 Exhibit 5: France current account balance…………………………………………………….14...

Words: 2689 - Pages: 11

Premium Essay

Euro Zone

...EUROZONE CRISIS ABSTRACT Euro crisis was not fortunate. It was something that could be avoided if proper care was taken. The European sovereign debt crisis has emerged out of a situation that has made it difficult or impossible for some countries in the euro area to re-finance their government debt without the assistance of third party. It was not only the government sector that lead to this crisis but major cause of it was the private sectors taking up too much of loans. The report also states the impact of euro zone crisis on the world and the India. The Eurozone crisis is systemic in nature. It is a result of policy failures in the way European Monetary Union (EMU) was designed, constructed and implemented. In particular, the crisis is a consequence of the failure to put in place certain necessary institutional components. INTRODUCTION The global economy has experienced slow growth since the U.S. financial crisis of 2008-2009, which has exposed the unsustainable fiscal policies of countries in Europe and around the globe. Greece, which spent heartily for years and failed to undertake fiscal reforms, was one of the first to feel the pinch of weaker growth. When growth slows, so do tax revenues – making high budget deficits unsustainable. The result was that the new Prime Minister George Papandreou, in late 2009, was forced to announce that previous governments had failed to reveal the size of the nation’s deficits. In truth, Greece’s debts were so large that they actually...

Words: 3126 - Pages: 13

Premium Essay

Piigs

...Topic: PIIGS (European debt crisis) 吳宇綸D0131292 劉昱顯D0131156 王謙 周雋彥D0125599 Contents 1. Introduction 2. Overview of the European sovereign debt problem 3. Relief measures of the European sovereign debt crisis 4. European debt crisis 5. Conclusion 6. References I. Introduction The PIIGS is a group that composed of five countries that have some commonality in location and economic environments. In this case, PIIGS includes Portugal, Italy, Ireland, Greece and Spain. The countries which be mentioned are all part of European Union members and have been noted for having weak economics and bad situation of financial problems. In 2008, economic crisis came to all over the world, during the worldwide economic crisis, Portugal, Italy, Ireland, Greece and Spain began to come out the grave and serious concern in the European Union refer to the enormous amount of sovereign debt that they were carrying. The problem with the PIIGS is that speculators dropped, compounding their debt issues and the situation might be much more worse. Many European Union members were also unwilling to rescue these struggling nations although when it became very clear that assistance would be needed. The sovereign debt crisis sparked a number of conversations about reforming financial policy in the European Union to prevent similar problems in the future. The members of PIIGS felt displeasure at the negative allusions and some have...

Words: 6354 - Pages: 26

Premium Essay

Eurozone

...E SSAY COLLECT ION Crisis in the Eurozone Transatlantic Perspectives ESSAY COLLECTION Crisis in the Eurozone Transatlantic Perspectives This publication is a part of CFR’s International Institutions and Global Governance (IIGG) program and has been made possible by the generous support of the Robina Foundation. The Council on Foreign Relations (CFR) is an independent, nonpartisan membership organization, think tank, and publisher dedicated to being a resource for its members, government officials, business executives, journalists, educators and students, civic and religious leaders, and other interested citizens in order to help them better understand the world and the foreign policy choices facing the United States and other countries. Founded in 1921, CFR carries out its mission by maintaining a diverse membership, with special programs to promote interest and develop expertise in the next generation of foreign policy leaders; convening meetings at its headquarters in New York and in Washington, DC, and other cities where senior government officials, members of Congress, global leaders, and prominent thinkers come together with CFR members to discuss and debate major international issues; supporting a Studies Program that fosters independent research, enabling CFR scholars to produce articles, reports, and books and hold roundtables that analyze foreign policy issues and make concrete policy recommendations; publishing Foreign Affairs, the preeminent journal...

Words: 13337 - Pages: 54

Premium Essay

Eurozone

...countries. But it failed miserably in this role. Initially when the global outlook was rosy, Eurozone countries reaped benefit from it in the form of highly stable currency, low prices and lower interest rates, which ultimately resulted in economic prosperity and rapid growth and development of these economies. But the Eurozone faltered when it faced the global slowdown and mayhem in financial markets all over the world. The more vulnerable nations like Greece, Portugal and Italy which had high debt to GDP ratio, were the first to get affected. Greece borrowing costs increased sharply and there was high level of unemployment. This soon spread to other nations. To prevent these members from defaulting and to keep the euro zone, Germany and France had to intervene. They along with the troika of EU, IMF and ECB made multiple liquidity injections into the weak economies of Greece, Spain, Portugal and Italy. Still these nations had to struggle to survive the burden of Eurozone. Eurozone was envisioned to assist its member countries in times of crisis and help them come out of it. But, when the crisis struck, Greece and other countries started looking a way out of the zone. This was the big failure of Eurozone. In spite of the huge financial assistance from Germany and other nations, these countries are still stuttering and there is no solution visible in the near future. The purpose which Eurozone was to serve could not be fulfilled. An entity is tested in the worst of its times. The...

Words: 317 - Pages: 2